Teď ovšem pronikly na veřejnost detailní plány předpokládající, že nedostatečný zájem vlastních občanů o armádu pomůže vynahradit cílené lákání lidí z ostatních zemí Evropské unie.
Podle všeho by se mělo jednat hlavně o odborné pracovní síly, například tedy o podpůrný personál pro speciální činnosti. O tom se zmínil generální inspektor německé armády (obdoba náčelníka generálního štábu – pozn. red.) Eberhard Zorn v rozhovoru pro deníky mediální skupiny Funke.
PETRÁČEK: Pro naše lancknechty. Nabídka služby v bundeswehru má plusy i minusy |
„Hovoříme například o lékařích nebo specialistech na IT,“ uvedl Zorn s tím, že v dobách, kdy se armádě nedostává kvalifikovaných pracovních sil, „je třeba dívat se všemi směry“.
Mezi německými politiky vyvolala slova nejvyššího armádního důstojníka rozdílné reakce. Zatímco sociální demokraté (SPD) návrh vítají a připomínají, že nyní pracují v bundeswehru lidé s neněmeckými kořeny, křesťanští demokraté (CDU) jsou opatrnější.
„Být vojákem není povolání jako každé jiné. Pokud máme problém získat pro službu u armády Němce, musíme zvýšit atraktivitu armády,“ uvedl expert CDU pro otázky obrany Henning Otte.
O důvěrném dokumentu ministerstva obrany informoval jako první týdeník Der Spiegel. Z něho vyplývá, že ministerstvo obrany chce přilákat zejména Poláky, Italy nebo Rumuny.
Mezi mladými muži z těchto států „existuje kvantitativní potenciál“, cituje časopis z návrhu. Jeho autoři vycházejí z předpokladu, že v Německu nyní žije zhruba 255 tisíc Poláků, 185 tisíc Italů a 155 tisíc Rumunů ve věku mezi 18 a 40 lety. Pokud by se prý podařilo získat alespoň deset procent z nich, jednalo by se o 50 tisíc nových vojáků.
Plynulá znalost němčiny podmínkou
Ministerstvo chce podle všeho vybírat z občanů ostatních členských států EU, kteří již několik let žijí v Německu a hovoří plynně německy. Tím se má také zároveň předejít obavám, že by se Německo mohlo lepšími platy pokusit přetáhnout potenciální zájemce o službu v armádě ostatních zemí EU.
Němci chtějí posílit armádu o Čechy a Poláky. Hledají deset tisíc rekrutů |
Mezi prvními, kdo se k návrhům vyjádřili, byl polský ministr zahraničních věcí Jacek Czaputowicz. „Služba v armádě je úzce spojena s národností,“ prohlásil pro Der Spiegel. Zároveň upozornil, že i v diplomatické službě nebo u policie je běžné, že pro ně pracují pouze lidé, kteří mají občanství daného státu.
Dosud se snažila německá armáda kompenzovat klesající zájem veřejnosti o armádu náborovými akcemi. Cílem je, aby do roku 2025 měl bundeswehr dvě stě tři tisíc příslušníků.
