Podle Junga je silným důvodem pro radarovou stanici v České republice a desítku antiraket v Polsku poslední vývoj v Íránu. Tamní režim totiž právě s velkou slávou oznámil, že přešel do průmyslové fáze obohacování uranu. Teherán sice stále tvrdí, že jeho jaderný program je čistě civilní, pod touto záminkou by však mohl získat i vlastní arzenál nukleárních zbraní.
„Právě tento poslední vývoj potvrzuje, že taková ochrana dává smysl,“ řekl Jung v rozhovoru agentuře Reuters. „Musíme včas přijmout předběžná opatření proti předvídatelnému zvětšení doletu útočných raket jistých problémových států, i kdyby se mělo jednat o dlouhodobější výhled,“ prohlásil Jung v jasné narážce na KLDR a Írán. Dodal ovšem, že Teherán dělí od vyvinutí vlastní jaderné pumy minimálně roky. „Musíme udělat vše pro to, abychom Íránu zabránili úspěšně propojit rakety s dlouhým doletem a jaderné zbraně. A já velmi doufám, že toho dosáhneme diplomatickou cestou,“ řekl Jung.
Na rozdíl od koaliční SPD, jejíž šéf Kurt Beck se nechal slyšet, že „nechce žádné nové rakety v Evropě“, se Jung i jeho stranická šéfka a kancléřka Angela Merkelová staví k raketovému deštníku vstřícně. Včera americký plán obhajoval i na půdě Evropského parlamentu, kde řekl, že protiraketový systém „má chránit civilní obyvatelstvo“. Němečtí levicoví politici se naopak domnívají, že štít může vyvolat nové závody ve zbrojení mezi Ruskem a Západem. Navíc, jak tvrdí Steinmeier, kvůli neexistující hrozbě. Jung včera zopakoval, že podle jeho názoru je hrozba velmi reálná.
Na čem se obě německé vládní strany shodnou, je potřeba uklidnit nervózní Rusko. To se obává o osud „strategické rovnováhy“ sil v Evropě. Němci proto chtějí štít dostat do rámce NATO a přesvědčit Rusy, aby se do budování systému v rámci spolupráce NATO–Rusko také zapojili. Berlín chce navíc zapojením NATO řešit skutečnost, že by antirakety umístěné v Polsku nepokryly celý alianční prostor.
Obavy z íránských pokroků vyjádřil pro včerejší vydání listu Bild i šéf NATO Jaap de Hoop Scheffer. „Nemůžeme ignorovat fakt, že Írán už otestoval rakety s doletem 1 800 kilometrů, které mohou zasáhnout Evropu. Tato zjištění samozřejmě hrají roli v našich diskusích o protiraketové obraně,“ řekl Scheffer Bildu. Za týden by měl být protiraketový deštník hlavním tématem jednání 26 členů aliance v Bruselu. Poté mají Američané předložit Rusům nabídku, aby se do projektu zapojili.
„Právě tento poslední vývoj potvrzuje, že taková ochrana dává smysl,“ řekl Jung v rozhovoru agentuře Reuters. „Musíme včas přijmout předběžná opatření proti předvídatelnému zvětšení doletu útočných raket jistých problémových států, i kdyby se mělo jednat o dlouhodobější výhled,“ prohlásil Jung v jasné narážce na KLDR a Írán. Dodal ovšem, že Teherán dělí od vyvinutí vlastní jaderné pumy minimálně roky. „Musíme udělat vše pro to, abychom Íránu zabránili úspěšně propojit rakety s dlouhým doletem a jaderné zbraně. A já velmi doufám, že toho dosáhneme diplomatickou cestou,“ řekl Jung.
Na rozdíl od koaliční SPD, jejíž šéf Kurt Beck se nechal slyšet, že „nechce žádné nové rakety v Evropě“, se Jung i jeho stranická šéfka a kancléřka Angela Merkelová staví k raketovému deštníku vstřícně. Včera americký plán obhajoval i na půdě Evropského parlamentu, kde řekl, že protiraketový systém „má chránit civilní obyvatelstvo“. Němečtí levicoví politici se naopak domnívají, že štít může vyvolat nové závody ve zbrojení mezi Ruskem a Západem. Navíc, jak tvrdí Steinmeier, kvůli neexistující hrozbě. Jung včera zopakoval, že podle jeho názoru je hrozba velmi reálná.
Na čem se obě německé vládní strany shodnou, je potřeba uklidnit nervózní Rusko. To se obává o osud „strategické rovnováhy“ sil v Evropě. Němci proto chtějí štít dostat do rámce NATO a přesvědčit Rusy, aby se do budování systému v rámci spolupráce NATO–Rusko také zapojili. Berlín chce navíc zapojením NATO řešit skutečnost, že by antirakety umístěné v Polsku nepokryly celý alianční prostor.
Obavy z íránských pokroků vyjádřil pro včerejší vydání listu Bild i šéf NATO Jaap de Hoop Scheffer. „Nemůžeme ignorovat fakt, že Írán už otestoval rakety s doletem 1 800 kilometrů, které mohou zasáhnout Evropu. Tato zjištění samozřejmě hrají roli v našich diskusích o protiraketové obraně,“ řekl Scheffer Bildu. Za týden by měl být protiraketový deštník hlavním tématem jednání 26 členů aliance v Bruselu. Poté mají Američané předložit Rusům nabídku, aby se do projektu zapojili.
