Blair dnešní hlavní hlasování vyhrál v poměru 458 ku 115 a následující druhé v poměru 300 ku 290. Asi 50 poslanců Labouristické strany bylo v prvním hlasování proti vládním návrhům a další se zdrželi. Blairova vláda prosazuje větší volnost rozhodování pro školy a větší vliv
rodičů na ně včetně práva sdružení zakládat vlastní školy nebo práva podniků zakládat školy. Labouristická levice považuje tyto reformy za příliš poplatné trhu a nebezpečně oslabující vliv státu na některé prvky vzdělávací politiky, které jsou pro ně důležité.
Obává se, že například přenesení práva samostatně řídit přijímací řízení na školy povede k budování výběrových škol a vyřadí z kvalitního vzdělání děti, jejichž rodiče jim nedokáží prosadit přijetí na lepší školy. Británie stejně jako například severské země nebo USA uplatňuje ve státním sektoru princip jednotného školství a nesouhlasí s výběrovými školami - i když soukromé instituce mají v Británii silně výběrový, až elitní charakter, který ovšem není založen na kvalitě žáků, ale na majetku rodičů.
Labourističtí "rebelové" okamžitě po hlasování prohlásili, že "Blair ztratil morální právo vést stranu". Podle komentátorů to je ovšem silně přehnané tvrzení za situace, kdy většina Labouristické strany právě hlasovala pro vládní návrh. Zde také hraje v Blairův prospěch druhé dnešní hlasování, které bylo sice jen procedurální, ale při kterém se očekávalo, že Blair prohraje, protože už neměl oporu opozice. Je tedy zřetelné, že Blair schopnost řídit dění v Dolní sněmovně neztratil. Labouristé mají od posledních voleb loni v květnu ve sněmovně, která má celkem 646 křesel, svých 356 poslanců. Konzervativci jich mají 197. Blairovo postavení ovlivňuje skutečnost, že po celou dobu, kdy je ve funkci, tedy od roku 1997, musí čelit levému křídlu své strany, které hledá každou příležitost, aby ho oslabilo. Skutečnost, že v klíčových okamžicích hlasují tito poslanci proti premiérovým návrhům, není tedy pro něj ničím novým.
Nové je, že Blair už oznámil, že v příštích volbách nebude kandidovat, a tak se hledají známky, že jeho moc vyprchává. Dnešní dvojí hlasování se týkalo v prvním případě vlastního zákona, který tedy poslanci schválili ve druhém čtení. Druhé důležité hlasování bylo o časovém postupu zákona zbytkem legislativního procesu. Vláda prosazovala poměrně krátké termíny, aby zabránila příliš velkým změnám. Proti tomu byli jak konzervativci, kteří by chtěli zákon posunout ještě více směrem ke svým principům, tak labouristická levice, která chce návrh zcela potopit. I když tedy formálně bude parlament ještě zákon dále projednávat, dnešní hlasování znamená, že se už nečekají skutečně zásadní změny.
rodičů na ně včetně práva sdružení zakládat vlastní školy nebo práva podniků zakládat školy. Labouristická levice považuje tyto reformy za příliš poplatné trhu a nebezpečně oslabující vliv státu na některé prvky vzdělávací politiky, které jsou pro ně důležité.
Obává se, že například přenesení práva samostatně řídit přijímací řízení na školy povede k budování výběrových škol a vyřadí z kvalitního vzdělání děti, jejichž rodiče jim nedokáží prosadit přijetí na lepší školy. Británie stejně jako například severské země nebo USA uplatňuje ve státním sektoru princip jednotného školství a nesouhlasí s výběrovými školami - i když soukromé instituce mají v Británii silně výběrový, až elitní charakter, který ovšem není založen na kvalitě žáků, ale na majetku rodičů.
Labourističtí "rebelové" okamžitě po hlasování prohlásili, že "Blair ztratil morální právo vést stranu". Podle komentátorů to je ovšem silně přehnané tvrzení za situace, kdy většina Labouristické strany právě hlasovala pro vládní návrh. Zde také hraje v Blairův prospěch druhé dnešní hlasování, které bylo sice jen procedurální, ale při kterém se očekávalo, že Blair prohraje, protože už neměl oporu opozice. Je tedy zřetelné, že Blair schopnost řídit dění v Dolní sněmovně neztratil. Labouristé mají od posledních voleb loni v květnu ve sněmovně, která má celkem 646 křesel, svých 356 poslanců. Konzervativci jich mají 197. Blairovo postavení ovlivňuje skutečnost, že po celou dobu, kdy je ve funkci, tedy od roku 1997, musí čelit levému křídlu své strany, které hledá každou příležitost, aby ho oslabilo. Skutečnost, že v klíčových okamžicích hlasují tito poslanci proti premiérovým návrhům, není tedy pro něj ničím novým.
Nové je, že Blair už oznámil, že v příštích volbách nebude kandidovat, a tak se hledají známky, že jeho moc vyprchává. Dnešní dvojí hlasování se týkalo v prvním případě vlastního zákona, který tedy poslanci schválili ve druhém čtení. Druhé důležité hlasování bylo o časovém postupu zákona zbytkem legislativního procesu. Vláda prosazovala poměrně krátké termíny, aby zabránila příliš velkým změnám. Proti tomu byli jak konzervativci, kteří by chtěli zákon posunout ještě více směrem ke svým principům, tak labouristická levice, která chce návrh zcela potopit. I když tedy formálně bude parlament ještě zákon dále projednávat, dnešní hlasování znamená, že se už nečekají skutečně zásadní změny.
