Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Na začátku Castrovy revoluce byl ‚nápad šílenců‘. S 81 věrnými připlul na Kubu

Svět

  6:00
HAVANA/PRAHA - Byl to smělý plán. Přesně před 60 lety začal pro kubánského revolucionáře Fidela Castra a jeho 81 věrných přezdívaných „barbudos“ (vousáči) partyzánský boj proti diktatuře Fulgencia Batisty. Na začátku byl „nápad šílenců“, cesta jachty Granma z Mexika na Kubu a vylodění na pláži Las Coloradas ve východním výběžku podlouhlého karibského ostrova.

Fidel Castro se svým bratrem Raúlem (vlevo) v roce 1957 v době partyzánského boje proti režimu diktátora Batisty. V prosinci 1956 vypluli revolucionáři na Kubu, během přistání bylo mnoho z nich zajato. Zbytek, včetně Fidela Castra, uprchl do pohoří Sierra Maestra. Zde se postupně vytvořila bojechopná partyzánská skupina. foto: AP

Nebylo to poprvé, co bylo Castrovým záměrem svrhnout nenáviděný Batistův režim. Za svůj první pokus o puč v roce 1953 byl odsouzen k patnácti letům vězení. Odseděl si 22 měsíců a odešel do exilu v Mexiku. Tam se seznámil s jistým argentinským lékařem Ernestem „Che“ Guevarou a ještě spolu se svým mladším bratrem Raúlem a dalšími kumpány naplánovali vítězný návrat.

Urna s popelem Fidela Castra je na pouti do Santiaga. Pohřeb bude v neděli

K tomu, aby mohli levicoví revolucionáři uskutečnit svůj smělý plán, potřebovali ale zbraně a plavidlo, které by je dopravilo na Kubu. V hlavním městě Mexico City se Castro obrátil s žádostí o pomoc na prodavače zbraní Antonia del Conde. „Pane, neznám vás, ale pomůžu vám,“ měl mu tehdy říct del Conde.

Del Conde v mexickém přístavu Tuxpan koupil za 15 tisíc dolarů od amerického manželského páru jachtu, naložil ji zbraněmi, doplnil plnou nádrž a na žádost revolucionářů ji přejmenoval Granma, kvůli lásce, kterou chovali ke svým babičkám. Na počest jachty „barbudos“ nese toto jméno dodnes největší kubánský deník.

„Změnil mi život, podobně jako dalším lidem po celém světě. Když jsem se dozvěděl, že zemřel, nebyl jsem schopen slov,“ popsal pro Reuters del Conde. Své pomoci nikdy nelitoval, přestože kvůli pomoci revolucionářům strávil rok ve vězení.

Přistání v bouři

Vylodění Castrových mužů podle vzpomínek jednoho z nich připomínalo spíše ztroskotání než triumfální návrat do vlasti. 18 metrů dlouhá jachta, stavěná maximálně pro 12 pasažérů, utrpěla těžké škody, vždyť se na ní tlačilo 82 mužů, těžké zbraně. Počasí navíc nebylo na týden dlouhé cestě zrovna příznivé.

Celou dobu pršelo a mnoho z nadšenců bylo bez námořnických zkušeností a trpělo mořskou nemocí. Na přeplněné lodi se také nedalo pořádně spát a brzy došly už tak malé zásoby jídla. Většina „barbudos“ tak byla unavená, promočená a pokud nehladověli, spolu s lodí se na vodě vznášel i jejich žaludek.

Castrova jachta Granma vystavená v muzeu Havaně.
Fidel Castro na snímku z roku 1959, poté co triumfálně vjel do Havany.

Nejhorší podmínky panovaly ve chvíli, kdy se Fidel Castro rozhodl přistát. Nebylo to z čirého šílenství, ačkoliv to později sám diktátor označil za „nápad šílenců“. Chtěl konat ve chvíli, kdy kubánské vládní jednotky předpokládaly, že by se o přistání pokusil jen blázen.

Batista totiž prohlédl, co se chystá a byl na vylodění připraven. Mohlo za to i to, že povstání na Castrovu podporu naplánované na 30. listopadu v hlavním městě východní části ostrova Santiago de Cuba bylo předčasné a vojáci jej hravě potlačili. Jachta se totiž oproti původním předpokladům zdržela o dva dny, například i proto, že jeden z Castrových mužů přepadl přes palubu a museli jej dlouhé hodiny hledat.

Češi v zajetí sociálních bublin

Když Granma narazila na pobřeží, museli se „nájezdníci“ dlouho brodit bažinatou půdou se zbraněmi nad hladinou a vyhýbat se kulkám vojáků na motorových člunech patrolujících okolo a skrývat se před reflektory průzkumných letadel. Tisková kancelář v Havaně dokonce vydala zprávu o tom, že vylodění nepřežil Fidel, jeho bratr Raúl a dalších 38 mužů.

Zbylo jich 18

Ve skutečnosti přežili všichni a první oběti jejich partyzánského boje padly až po třech dnech. V lokální vesnici je armádě prozradil místní rolník. Ta „barbudos“ v nestřeženém okamžiku napadla, několik zabila, jiné zatkla a zbytek se rozutekl po okolí a byl nucen se ukrývat před Batistovými jednotkami.

Castro spolu s dalšími dvěma revolucionáři našli úkryt farmáře Ramona Pereze, který stál na jejich straně. Tam čekali, až se postupně objeví další z rozprášené skupiny, mezi nimi Raúl Castro a Che Guevara.

Po vánocích Fidel spolu s 18 původními „barbudos“ a několika místními mladíky začal z pohoří Sierra Maestra prostřednictvím rádiového signálu vysílat propagandistické příspěvky do širokého okolí. Tam vznikla přezdívka „barbudos“, když se kvůli nejistým podmínkám neměli možnost holit a narostly jim světoznámé plnovousy. V řadě ozbrojených střetnutí poté získali nové zbraně a díky řečnickým a přesvědčovacím schopnostem svého vůdce počet jejich příznivců mezi místními rolníky neustále stoupal.

Rozsáhlá ofenzíva armády, kterou chtěl Batista v létě 1958 skoncovat s „barbudos“, skončila neúspěchem. USA, které mu zpočátku dodávaly zbraně a letadla, mu nakonec pomoc zastavily, čímž se jeho pád stal jen otázkou času. Když mu během silvestrovského večera 1958 byla doručena zpráva, že Santa Clara, město v centrální části Kuby, padlo, sbalil si Batista kufry a těsně po půlnoci odletěl do exilu.

Fidel Castro se již v roce 1961 otevřeně přiklonil k socialismu, kdy se jeho země stala závislou na hospodářské pomoci SSSR. Na počest vítězství revoluce přesunuli v roce 1959 jachtu do Havany, kde se stala symbolem revoluce.

Autor:

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...