Za uplynulý týden si jejich vlády vzájemně uzavřely po jednom konzulátu. V pondělí byla oficiálně stažena vlajka před někdejší americkou misí v Čcheng-tu na jihozápadě země. Čínské úřady nařídily minulý týden její uzavření coby „legitimní a nutnou reakci na nerozumné chování USA“.
Předcházelo tomu totiž uzavření čínského konzulátu v texaském Houstonu minulý týden. Washington viní Peking, že své zahraniční mise zneužívá ke špionáži.
USA zavírají konzulát v čínském Čcheng-tu. Úřad vyjádřil zklamání, šlo o strategické místo |
Neuplyne tak skoro ani den, aby Číňané a Američané nezařadili v jejich vzájemné nevraživosti vyšší rychlostní stupeň.
Dosud se přeli hlavně o vzájemnou obchodní politiku, případně šlo o americká prohlášení týkající se Hongkongu nebo Tchajwanu. Uzavření části diplomatického zastoupení ovšem představuje novou kvalitu. Úřad v Čcheng-tu, který byl otevřen v roce 1985, byl považován za významný z hlediska své polohy v blízkosti Tibetu.
Ještě v lednu přitom prezident Donald Trump prohlašoval, že „vztahy Ameriky a Číny jsou tak dobré, jako už dlouho nebyly.“ Stalo se tak krátce poté, co obě země dosáhly shody na první fázi vzájemné obchodní dohody.
Skupina mužů silou pronikla do čínského konzulátu v Houstonu, byl mezi nimi i americký diplomat |
Důvodů, proč se americký postoj ve vztahu k Číně změnil, je několik. Vláda v Pekingu velmi rázně a nepokrytě rozšiřuje svůj vliv v regionu. Svědčí o tom v poslední době její kroky vůči Hongkongu, kde prosadila nový bezpečnostní zákon výrazně omezující dosavadní autonomii bývalé britské královské kolonie. Stejně tak i napětí na hranicích s Indií, či expanze v Jihočínském moři.
Trump s oblibou dráždí Čínu
Své motivy má i americký prezident Donald Trump. Současný šéf Bílého domu se nachází uprostřed volební kampaně a chce být za 98 dní potvrzený v úřadě. Čínský terč a silná vyjádření na adresu tamní komunistické vlády se tak hodí k mobilizaci vlastních voličů.
Dalším aspektem je i aktuální koronavirová pandemie, která si hlavně v USA žádá každý den stovky nových obětí. I tady se jeví Čína jako ideální protivník. Prezident Trump mívá ve zvyku hovořit o „čínské chřipce“ a viní Peking, že zadržováním informací o infekci přispěl k jejímu šíření do světa. Čínská strana na to reaguje zpravidla podrážděně. Stejně tak i na kritická stanoviska amerických představitelů k situaci muslimských Ujgurů v čínské provincii Sin-ťiang.
Čína v odvetě zavře konzulát USA ve městě Čcheng-tu, žádá o nápravu ‚chybného rozhodnutí‘ |
Šéf čínské diplomacie Wang I prohlásil, že USA „ztratily rozum, morálku a důvěryhodnost.“ Jeho ministerstvo naopak vyslalo do světa tým speciálních diplomatů, označovaných podle stejnojmenného čínského akčního filmu jako „vlčí válečníci“. Mají za úkol šířit zvěst, že Čína díky svému politickému systému zvládla boj s pandemií lépe než západní demokracie.
I s ohledem na to vystoupil minulý týden šéf americké diplomacie Mike Pompeo se zásadním projevem. Vyzval v něm „státy svobodného světa“, aby se postavily Číně. Jeho slova zazněla v zahradě prezidentské knihovny Richarda Nixona. Právě tento prezident úřadující v letech 1969 až 1974 normalizoval vztahy s Čínou a v roce 1972 ji navštívil.
