Středa 1. dubna 2020svátek má Hugo -6 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Gretina matka odhaluje rodinná tajemství: boj s autismem i poruchou příjmu potravy

Greta Thunbergová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Greta Thunbergová. | foto: Greta Thunberg/Twitter

STOCKHOLM Greta Thunbergová je jednou z nejvýraznějších osobností světového boje proti klimatické krizi. Přerod z nenápadné holčičky na dívku, o které se mluví jako o kandidátce na Nobelovu cenu za mír, ale nebyl snadný. V rodinné biografii o tom píše její matka Malena Ernmanová, která je ve Švédsku známou operní pěvkyní.

Podle úryvků z knihy, které publikoval britský nedělník The Observer, se u Grety začaly problémy objevovat, když jí bylo jedenáct. Podle své matky v době, kdy chodila do páté třídy, začala Greta zničehonic neustále plakat. „Brečela v noci, když měla spát. Brečela na cestě do školy, ale i při hodinách,“ píše Ernmanová.

Podle ní to došlo do situace, kdy si ona a její manžel Svante uvědomili, že je potřeba změnit celý jejich život. Zrušili tak mimo jiné představení, které měla Ernmanová naplánovaná po celé Evropě - v Madridu, Curychu či Bruselu. 

„V té době se Greta propadala kamsi do temnoty. Přestala hrát na piano, přestala se smát, přestala mluvit. Nakonec přestala i jíst,“ píše v knize Náš dům je v plamenech, která obsahuje i překlad knihy Scény od srdce. Popisuje i situaci, kdy měla současná lídryně světového boje za ochranu klimatu první panický záchvat.

„Rozhodli jsme se, že budeme péct housky. To byla vždycky naše oblíbená aktivita. Všichni tancovali v kuchyni a vytvořila se přitom opravdu pozitivní atmosféra,“ píše Ernamnová. „Jenže když jsme housky vytáhly z pece, bylo zle,“ dodala. Otec se pak snažil Gretu přimět, aby se najedla, ale nešlo to. „Jez! Musíš jíst, jinak umřeš,“ vzpomíná Ernmanová na chvíli, kdy Svante ztratil nervy a začal na svou dceru křičet, což ji dovedlo k panickému záchvatu, který prý trval asi čtyřicet minut. Za dva měsíce pak dívka zhubla deset kilogramů. 

Thunbergovou také podle informací z knihy šikanovali její spolužáci ve škole. „Škola nemá empatii. Její situaci nikdo nechápal. Pořád si mysleli, že si za to Greta může sama,“ píše Ernmanová.

O něco později pak psychiatr Thunbergové diagnostikoval poruchu autistického spektra, takzvaný Aspergrův syndrom. Zároveň prý dívka trpí i obsedantně kompulzivní poruchou a selektivním mutismem (poruchou, která v některých situacích nebo v okolí konkrétních osob zabraňuje lidem mluvit, ačkoliv jsou toho běžně schopni). Podobnými poruchami trpí i sestra klimatické aktivistky Beata. Té navíc ještě lékaři diagnostikovali takzvanou poruchu opozičního vzdoru (ODD), která je považována za „vzorec naštvaného či pomstychtivého chování“ u dítěte, které například soustavně odmítá přijímat pravidla společnosti, odmlouvá nebo se často hádá.

Jak se Greta dostala k ochraně klimatu

Po nějaké době Thunbergová zase nabrala váhu a začala chodit do školy. „Jednou jim ve třídě pouštěli film o tom, kolik je odpadu v oceánu. Popisovali takzvaný ‚plastový ostrov‘, který se nachází v jižním Pacifiku a je větší než Mexiko,“ píše Ernmanová. Thunbergovou dokument očividně zasáhl.

„Viděla, co my ostatní vidět nechtěli. Bylo to, jako by mohla pouhým okem sledovat emise oxidu uhličitého. Neviditelná, bezbarvá propast bez vůně, která nevydává žádný hluk,“ vzpomíná Enrmanová, jak její dcera začala vnímat problematiku skleníkových plynů, globálního oteplování a dalších problémů. „Viděla to, co se naše generace rozhodla ignorovat, plyny, které naši atmosféru mění na obrovskou neviditelnou skládku odpadů.“

V létě roku 2018 se tak rozhodla začít stávkovat. Vzala si ručně vytvořený transparent a sedla si před budovu parlamentu v centru Stockholmu. Její „školní stávka za klima“ se poměrně rychle stala známou. Už tehdy se k ní přidalo pár lidí a protestovali s ní. Rodiče Grety tehdy chtěli, aby se vrátila domů. V roce 2018 Svante Thunberg uvedl, že by Greta měla chodit do školy. V knize Náš dům je v plamenech ale uvedl, že měl hlavně strach, protože věděl, co pro jeho dceru znamená společnost tolika lidí.

Když Greta u parlamentu seděla třetí den, jeden z aktivistů hnutí Greenpeace jí nabídl veganské thajské nudle. „Snědla jen kousek. A pak další. Nikdo na to nereagoval, proč by to taky dělali? Nikdo nevěděl o jejích problémech. A Greta pořád jedla. Ne jen pár soust, ale celou porci,“ vzpomíná Thunberg na okamžik, kdy se jeho dcera opravdu pořádně najedla.

Původně Thunbergová plánovala skončit se školní stávkou 9. září 2018, kdy se konaly ve Švédsku parlamentní volby. Poté se však rozhodla pokračovat a založila iniciativu tzv. Fridays for future (v překladu „Pátky za budoucnost“), přičemž každý pátek ve stávkování pokračuje a nechodí do školy.

Zároveň se její akcí inspirovali studenti z celého světa. V lednu 2019 stávkovalo v belgickém Bruselu 12 tisíc studentů proti klimatické krizi a shromáždili se před budovou Evropského parlamentu. V listopadu demonstrovaly tisíce studentů napříč Austrálií, v lednu se uskutečnilo několik stávek v Německu a Švýcarsku. Ve více než 50 německých městech protestovalo okolo 30 tisíc studentů, v 15 švýcarských městech pak více než 20 tisíc studentů. Všichni se odkazují k nápadu školních stávek Grety Thunbergové.

Mladá aktivistka navíc hovořila i na klimatickém summitu OSN v září loňského roku. Vyrazila tam na plachetnici, protože odmítá cestovat letadlem. Doprovod jí dělal její otec Svante. Tam mimo jiné představitele světových států obvinila z toho, že jí „ukradli dětství“. V prosinci se pak zúčastnila podobné akce i v Madridu a to těsně po svém návratu ze Spojených států. 

Zvolena byla vloni sobností roku časopisu Time, což označil americký prezident Donald Trump za směšné. Získala i nominaci na Nobelovu cenu míru, kterou ovšem v říjnu dostal etiopský premiér Abiy Ahmed. Thunbergová tak alespoň získala „alternativu“ v podobě Ceny za správný život, kterou každoročně ve Stockholmu uděluje stejnojmenná nadace.

Premium

Většině stačí kapky na kašel a vitaminy, říká primář, který vyléčil koronavirus

Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V Česku se vyléčili první čtyři pacienti z onemocnění COVID–19. Tři se léčili na infekčním oddělení ústecké Masarykovy...

Premium

Kvůli ‚maláčovské revoluci‘ nemáme finanční rezervy, míní exprezident Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Česko v karanténě, omezený pohyb lidí, zavřené školy, obchody nebo hotely. A z toho plynoucí kolapsy podniků i celých...

Premium

Chtěli jsme devět dětí, ale pět nám stačí, říká vítězka Peče celá země

Vítězka soutěže Peče celá země Petra Burianová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vyhrála televizní soutěž Peče celá země. Tvrdí, že nerada soutěží, ale trumfla by kdekoho z nás. Jako máma tří dětí si...