Pokud některý stát dluží OSN více, než kolik činí výše dvou jeho každoročních příspěvků, hrozí mu podle pravidel této mezinárodní organizace ztráta hlasovacího práva. Výjimkou je, když země doloží, že platby nemůže uskutečnit z důvodů, jež nemá plně pod kontrolou.
USA přišly o hlasovací právo v UNESCO. Neplatily příspěvky |
„Je tu značné riziko, že Brazílie od 1. ledna 2020 poprvé ztratí své hlasovací právo v OSN,“ napsal podle Reuters v interním dokumentu tajemník pro mezinárodní vztahy brazilského ministerstva obchodu.
Brazílie by se tomuto scénáři mohla vyhnout, pokud by do konce roku organizaci zaslala alespoň 126,6 milionu dolarů (2,9 miliardy Kč). Vláda ale zatím neuvedla, zda se platbu chystá provést.
Nejlidnatější stát Jižní Ameriky je vůči OSN druhým největším dlužníkem po Spojených státech, které zajišťují 22 procent rozpočtu organizace. Všechny státy světa pak organizaci dluží celkem 1,385 miliardy dolarů (31,9 miliardy Kč). Z řádného rozpočtu na letošní rok přitom OSN stále chybí téměř třetina. Přibližně 97 procent dluhu připadá na sedm zemí, a to na Spojené státy, Brazílii, Argentinu, Mexiko, Írán, Izrael a Venezuelu. Zbylá tři procenta dluží dohromady dalších 58 zemí.
Guterres vyjádřil výhrady vůči plánu Netanjahua anektovat část Západního břehu. Porušil by tím mezinárodní právo |
Generální tajemník OSN António Guterres v září uvedl, že kvůli nedostatku financí zavedl výjimečná opatření. Organizace neobsazuje uvolněné pozice, povoluje pouze nezbytné zahraniční cesty a musela odložit nebo zrušit některé schůzky.
Česká republika své příspěvky do řádného rozpočtu podle webu OSN zaplatila v plné výši koncem března. Mezinárodní organizaci poslala česká vláda téměř 8,7 milionu dolarů (zhruba 200 milionů Kč).
