Jednání kolem brexitu zůstávají na „mrtvém bodě“. Alespoň tak popisují diskuse s Evropskou komisí zdroje ze sídla britské premiérky Theresy Mayové. Přestože během víkendu probíhaly vydatné rozhovory, ani jedna ze stran neustoupila v otázce tzv. irské pojistky, a nedošlo tak žádnému průlomu.
‚Česká vláda je nejpřátelštější z celé EU.’ Britové chválí přístup k brexitu |
V neděli večer pak předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker hovořil s premiérkou Mayovou, aby „provedli inventuru“ jednání, podle informací britského deníku The Guardian je však podepsání jakéhokoliv kompromisu na hony vzdálené.
„Naplánované není žádné jednání na politické úrovni, ale obě strany zůstanou tento týden v úzkém kontaktu,“ uvedl ve svém pondělním prohlášení mluvčí komise. Hlavním sporem v otázce odchodu Velké Británie z EU zůstává tzv. irská pojistka. Jde o záložní řešení, které má zabránit vzniku pevné hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou. Řadě britských zákonodárců totiž vadí, že by aktivace pojistky v případě odchodu bez dohody znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.
  |
„Komise navrhla několik možných řešení (irské) pojistky, které pokud by byly aplikovány, byly by dočasné. Záleží teď na rozhodnutí Dolní sněmovny, která proběhnou tento týden,“ dodal mluvčí komise.
Na vyjednávání přitom není mnoho času – do brexitu zbývá už jen 17 dní. Britští zákonodárci musí do té doby rozhodnout, jak se k odchodu z EU postavit. Na konci tohoto týdne by snad mělo být ve Spojeném království jasno. Již v úterý totiž čeká poslance Dolní sněmovny první ze série důležitých hlasování. Tentokrát budou opět hlasovat o tom, zda jsou ochotni přijmout dohodu premiérky Theresy Mayové s unijními vyjednavači.
V pondělí ráno se již objevily spekulace, že vláda sice dá o dohodě hlasovat, ale nebude se muset rozhodnutím řídit. Informace pocházely od několika konzervativních poslanců, kteří tvrdili, že se premiérka obává, že utrpí stejnou porážku jako v lednu, kdy se o dohodě hlasovalo poprvé. Úřad v Downing Street však tyto spekulace rozptýlil, když v odpoledních hodinách oznámil, že rozhodnutí parlamentu vládu zaváže.
V případě, že dohoda premiérky Mayová v úterý večer ve sněmovně uspěje, Velká Británie opustí Evropskou unii 29. března a začne dvouleté přechodné období, kdy budou vyjednány detaily obchodu, pohybu osob atp.
Pokud však premiérka dostatečnou podporu nezíská, proběhne ve středu další hlasování tentokrát o tom, zda má Velká Británie odejít z EU bez dohody. Zvolí-li zákonodárci tuto možnost, dojde na brexit také 29. března, ale Británie přijde o veškeré výsady. Státy EU pak přistoupí k jejím občanům jako k občanům zemí, které nemají žádné smlouvy s EU – například budou požadovat víza pro cestování.
Zkomplikovat se může i odklad
Nesetká-li se ani tento návrh s pozitivním přijetím, zasednou poslanci do lavic ve čtvrtek k hlasování o odkladu brexitu. Pokud dojde až na tuto variantu, dá se očekávat, že premiérka bude zákonodárci pověřená, aby na zasedání Evropské rady 21. března zažádala předsedy sedmadvaceti evropských vlád o svolení s odkladem a brexit bude odložen.
Může však dojít k několika zvratům, které nelze předvídat a které by naprosto zablokovaly veškerá řešení. Za prvé mohou odklad brexitu odmítnout sami britští poslanci. Za druhé jej mohou odmítnout představitelé evropských vlád. Za třetí mohou členové EU27 souhlasit jen s dlouhodobým odkladem, což by nemuseli schválit britští zákonodárci.
Ze všech těchto variant se podle odborníků jeví jako nejpravděpodobnější, že sněmovna odmítne dohodu Mayové i brexit bez dohody a prodlouží lhůtu na odchod z Evropské unie. Ani jeden ze scénářů však není „správná volba“, jak tvrdí bývalý britský ministr Sam Gyimah.
