Středa 8. května 2024, Den vítězství
130 let

Lidovky.cz

Brusel má obavy z Poláků i Čechů

BRUSEL/PRAHA - Slovensko, Polsko, Česko. Lisabonská smlouva se zadrhává, nikoli však v Británii nebo Irsku, s čímž Brusel od začátku počítal, ale v nových členských státech střední Evropy.

Brusel-ilustrační foto foto: Lidové noviny

Na Slovensku se Lisabonská smlouva stala, byť zřejmě jen dočasnou, obětí sporu vlády s opozicí o podobu tiskového zákona. Daleko vážnější situace je v Polsku, kde tamní opoziční Právo a Spravedlnost společně s prezidentem Lechem Kaczynským zablokovali přijetí v polském Sejmu a ve Varšavě se už hlasitě mluví o vypsání referenda, nebo dokonce o předčasných volbách jako jediném způsobu přijetí klíčové unijní smlouvy.

Jako by to všechno nestačilo, nejistý je osud smlouvy i v českém parlamentu. Brusel znervózňují informace o tom, že čeští zákonodárci z vládní ODS chtějí nechat smlouvu přezkoumat Ústavním soudem. Nová velvyslankyně v Bruselu Milena Vicenová pro LN přiznala, že právě nejistota výsledku hlasování v Česku je nejčastějším dotazem jejích kolegů. „Musím říct, že na smlouvu se mě tady často ptají. Je vidět, jak je ta věc nesmírně citlivá, jak všichni chtějí, aby ratifikace byla úspěšná,“ řekla Vicenová.
Sňatek z rozumu Český parlament se začal Lisabonskou smlouvou zabývat včera.

„Jako každý kompromis nemůže smlouva uspokojit všechny. Souhlas s ní vidíme spíše jako sňatek z rozumu, kde ale v bilanci výhod a nevýhod to první převažuje,“ uvedl vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS). Podle něj by mohlo dojít k ratifikaci smlouvy v obou komorách parlamentu „někdy po letní přestávce“. Právě senátoři za ODS ale celý proces mohou ještě více zbrzdit, protože chtějí dokument nechat přezkoumat Ústavním soudem. „Já osobně jsem proti smlouvě a budu hlasovat proti za všech okolností,“ uvedl senátor Jaroslav Kubera s tím, že takových jako on je v Senátu více. „Nakonec to projde, ale až se veřejnost dozví, co ta smlouva skutečně obsahuje, tak nebude tak nadšená, jako je teď,“ dodal. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Jana Hamáčka (ČSSD) „pokud by smlouva neprošla, tak je to na pád vlády“. Podobně smýšlí i ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Uvozovky dolníJako každý kompromis nemůže smlouva uspokojit všechny. Souhlas s ní vidíme spíše jako sňatek z rozumu, kde ale v bilanci výhod a nevýhod to první převažuje.Uvozovky horní

„Nemá smysl hlasovat proti této smlouvě,“ uvedl s tím, že posílat text Ústavnímu soudu je „scestná úvaha“. „Teď si představte, co by se stalo, kdyby soud řekl, že je to v rozporu s ústavou, což myslím, že neřekne, ale hypoteticky. Tak potom ať naše reprezentace vůbec nejezdí do Evropy, protože tam jim všichni řeknou, že takto to nejde.“

Tragická Varšava
Pokud jde o Polsko, Evropská komise od něj zatím dala ruce pryč s tím, že nebude zasahovat do jeho „vnitropolitických záležitostí“. José Barroso si údajně vymínil totální klid okolo Varšavy. Zejména poté, co polská média přinesla zprávu, jak měla komise už připravenou gratulaci ke schválení smlouvy Polskem a málem ji předčasně poslala do světa.

Bratři Kaczynští podmiňují souhlas se smlouvou přijetím dodatečné deklarace, která měla zákazem přijetí evropské Charty základních práv a svobod chránit Polsko „před homosexuály a Němci“. To je pro zbytek Sejmu nepřijatelné. „Strašení Poláků, že EU znamená ohrožení ze strany homosexuálů a Němců, je nemoudré a škodí našim základním zájmům,“ řekl premiér Donald Tusk, který je připraven v případě nutnosti vyhlásit referendum, nebo dokonce iniciovat předčasné volby.