15. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Budoucnost jazyka v ohrožení. Centrum francouzštiny se stěhuje do Afriky

Francouzská vlajka (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Francouzská vlajka (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

PAŘÍŽ/PRAHA Francouzský prezident Emmanuel Macron nazývá Afriku kontinentem budoucnosti. A právě Afrika možná pomůže zachránit francouzský jazyk před vymřením. Evoluci samotného jazyka však brání starobylá instituce – Francouzská akademie.

Každé ráno, když nad senegalskou metropolí Dakarem vstává slunce, míří jeho obyvatelé pro bagetu. Zatímco telefonují skrze síť francouzského operátora Orange, mohou se zastavit u bankomatů společností Société Générale či si nakoupit v Auchanu nebo Carrefouru.

Vzniká tak dojem, že si Francie ve svých bývalých koloniích jako je Senegal podržela dobrou pozici – banky, telekomunikační společnosti i obchodní řetězce mají totiž silný politický vliv. Nejdůležitější je však jazyk a obyvatelé Senegalu, stejně jako dalších devatenácti zemí napříč Afrikou, hovoří převážně francouzsky.

V řeči však zaznívá mnoho nových slov a ukazuje se, že obyvatelé afrických států posvátně chráněnou francouzštinu kvalitně proměňují. Vzhledem k prognózám růstu populace brzy bude většina francouzsky mluvících lidí žít právě na černém kontinentu.

V současnosti je na světě kolem 300 milionů francouzsky mluvících obyvatel, což je o deset procent více, než při posledním šetření v roce 2014. Z dat však také vyplývá, že již teď žije 44 procent všech frankofonních obyvatel v subsaharské Africe. Podle odhadů Mezinárodní organizace pro frankofonii by mohlo v roce 2050 žít v Africe až 85 procent všech francouzsky mluvících.

Podle serveru BBC se lingvisté domnívají, že tento fenomén je způsoben jednak vysokou porodností ve frankofonních zemích Afriky, ale také nárůstem zájmu o francouzštinu v zemích, kde se mluví anglicky a portugalsky.

V březnu francouzské ministerstvo kultury oznámilo, že plánuje vytvořit nový digitální frankofonní slovník, který bude „kolektivní prací“ všech francouzsky mluvících regionů, což by zahrnovalo nejen bývalé africké kolonie, ale také Kanadu či Francouzskou Polynésii, přičemž v každé ze zemí vzniká v kombinaci s lokálními jazyky nová forma francouzštiny lišící se od formy kontinentální.

Čistota jazyka v ohrožení?

Pro mnoho Francouzů je takový nový kolektivní slovník nepředstavitelný a doufají, že rozhodující slovo bude mít Francouzská akademie (Académie française) – pařížská instituce ochraňující čistotu francouzštiny.

Akademie představuje extrémně rigidní instituci. V jejím čele stojí tzv. „Immortels“, tedy „Nesmrtelní“ – čtyřicetičlenný převážně mužský kolektiv, jehož součástí je například bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d’Estaign. Noví členové jsou voleni zbývajícími „nesmrtelnými“ a ve funkci zůstávají až do konce svého života.

Instituci založil již v roce 1634 kardinál Richelieu a první mírnou reformou prošla až za Napoleona Bonaparteho. Ze stejné doby pochází i návrh oblečení, které členové Akademie nosí. Černý frak se zdobnými zelenými klopami doplňuje ceremoniální meč.

Vzhledem k elitářské povaze Akademie je velice složité doplňovat prázdné posty, které se v minulosti uvolnily po smrti některých členů. Protože se na zvolení člena musí shodnout většina, byli v minulosti odmítnuti i velcí francouzští spisovatelé jako Moliére, Honoré de Balzac či Émile Zola. I v současnosti zůstávají čtyři místa prázdná.

Francouzská akademie dbá na čistotu gramatiky a lze říci, že zpomaluje běžný vývoj jazyka. Ostatně teprve minulý měsíc Akademie oficiálně schválila možnost oslovení „la ministre“ (ministryně), namísto dlouhodobě preferované varianty „madame le ministre“ (paní ministr), přestože Francouzi již několik let neoficiálně používali „la ministre“.

Zda se v budoucnu podaří Francouzské akademii udržet svůj status garanta čistoty francouzského jazyka zůstává otázkou.

Specialistka z frankofonní Observatoře francouzského jazyka Quéménerová nedávno řekla deníku Le Monde: „Francouzština nebude čekat – s ohledem na vývoj v afrických zemích – než se Akademie rozhodne, co považuje za správné.“ Zejména pokud většina francouzsky mluvících bude žít právě tam.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz