Tehdy před dvěma lety Češi po boku s Poláky vyjednávali s Američany o protiraketové obraně. Nyní se situace opakuje. V České republice by mělo být umístěno středisko včasného varování a v sousedním Polsku zase základna s protiraketami. I proto se ministři zahraničí obou zemí dohodli, že budou své postoje opět koordinovat. Výstavba amerického štítu v Evropě ale určitě není jediné téma, kdy budeme s Poláky "ladit noty". V plánu jsou i společné ambasády i pracovní skupiny. To všechno vyplynulo ze včerejší jednodenní návštěvy českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ve Varšavě.
Čtěte také: |
Velkým tématem včerejšího jednání byl právě protiraketový deštník, který plánují v Evropě vystavět Spojené státy. Schwarzenberg potvrdil, že jeho součást – středisko včasného varování, které má být umístěno v Česku, by mělo začít fungovat už příští rok. S polským příspěvkem ke štítu se počítá až v letech následujících.
Podle šéfa polské diplomacie Radoslawa Sikorského byla letos 4. července k původní smlouvě s USA připojena příloha, která umožňuje, aby byla na území země vybudována trochu jiná základna, než se kterou se počítalo v původním Bushově plánu. "Základna bude stát opět v Redzikowu, měla by se začít stavět v roce 2015 a fungovat by měla od roku 2018. Vybavena bude nejmodernějšími protiraketami. Jde ale zatím jen o americké plány," uvedl na dotaz LN Sikorski.
Podle Schwarzenberga je ale důležité, aby celý tento projekt byl součástí architektury Severoatlantické aliance a nešlo jen o bilaterální akci. Poláci prý zastávají stejný názor. "Celé to má smysl jenom v rámci NATO," uvedl český ministr zahraničí. To samé již podle svých slov říkal i tehdejší americké ministryni zahraničí Condoleezze Riceové, když se vyjednávalo ještě o prvním "Bushově" štítu. Klíčový tak bude podzimní summit NATO v Lisabonu, kde by se mělo vyjasnit, jak to bude s alianční protiraketovou obranou.
"Rýsuje se to. Ale jisté to bude, až to bude černé na bílém na papíře," zdůraznil Schwarzenberg. V této souvislosti naznačil, že v Česku by nemuselo být jen relativně nevýznamné centrum včasného varování, ale i něco více. "Mohlo by to pak být jádro střediska NATO," uvedl bez bližších podrobností šéf české diplomacie.
Společné ambasády?
Ke sbližování obou zemí by v příštích měsících mělo dojít i na diplomatickém poli. Jak Karel Schwarzenberg prohlásil, on i ministr Sikorski jsou pod rozpočtovým tlakem. Rozhodli se proto šetřit, pokud jde o množství ambasád. Všechny detaily se ještě musí doladit, nicméně již nyní je jasné, že v některých zemích bychom mohli mít velvyslanectví společná s Poláky. "Víme, že to bude možné na našem velvyslanectví v Kábulu, my jsme je zase poprosili, abychom mohli být na jejich ambasádě v jiných místech," upřesnil český ministr.
Jak uvedl na tiskové konferenci Radoslaw Sikorski, další novinkou ve vzájemných vztazích bude množství pracovních skupin složených z pracovníků příslušných odborů ministerstev zahraničí. Ty budou koordinovat společné postoje a aktivity. Jedna ze skupin tak bude mít například na starosti projekt Východního partnerství, který byl loni během českého předsednictví zahájen v Praze. Od té doby to vypadá, jak kdyby se okolo přiblížení postsovětských zemí k Evropské unii nic nedělo. "Není to pravda, pracujeme na tom," oponoval Schwarzenberg. "Vždycky ale samozřejmě můžeme dělat ještě více," uzavřel šéf české diplomacie.
