Středa 29. září 2021, svátek má Michal
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Českou pomoc Litvě s migranty halí mlha. Ve hře je několik způsobů, ministr hrozil i Lukašenkově režimu

Migranti zadržení na litevských hranicích ve městě Pabrade. | foto: Reuters

Premium Doporučujeme
Litva, která viní Bělorusko ze záměrného posílání migrantů na své území, se od České republiky dočká pomoci. Pobaltskému státu to vzkázal šéf české diplomacie Jakub Kulhánek (ČSSD). „Jsme připraveni poskytnout Litvě pomoc. Je na čase zvážit uvalení dalších sankcí proti Lukašenkově režimu,“ zdůraznil s tím, že téma chce probrat i s ministry zahraničí visegrádské čtyřky.

O české pozici se mělo debatovat v pondělí i na zasedání kabinetu, nakonec k tomu nedošlo. Forma ani načasování české pomoci tak zatím zůstávají v mlze. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) už ale minulý týden avizoval, že Česko by mohlo v případě potřeby pomoci Litvě finančně či vysláním policistů. K podobnému kroku už Praha přistoupila v roce 2015, když vyslala policejní pomoc Maďarsku a Severní Makedonii.

Migranti v uprchlickém táboře v Litvě.
Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová s předsedou Evropské rady Charlesem...

Přestože by hlavní část pomoci měla jít podle vicepremiéra z Evropské unie, i na národní úrovni je Česká republika připravena vyslat desítky policistů, kteří by mohli hlídat litevsko-běloruskou hranici. Právě na ní Litva začala stavět plot z ostnatého drátu. Chce tím zamezit nárůstu běženců, jejichž ilegální přechod do Litvy organizuje podle litevských zdrojů přímo režim běloruského diktátora Lukašenka. Bělorusko údajně nabízí migrantům lety do Minsku z Bagdádu a patrně i z Istanbulu.

Reakce by měla bolet

„Reakce vůči běloruskému režimu by měla být tvrdá a nekompromisní, s možností ji v čase vystupňovat tak, aby režim bolela. Ekonomicky a diplomaticky,“ řekl pro Lidovky.cz bezpečnostní analytik Tomáš Pojar s tím, že v prvním kroku je nutné pomoci Litvě chránit její hranice.

Ke zpřísnění sankcí by přistoupil i ředitel Institut pro evropskou politiku Europeum Vladimír Bartovic, podle něhož by sankce měly co nejúčinněji postihovat právě čelné představitele Lukašenkova režimu. Ten totiž porušuje mezinárodní právo. „Přesto, že Bělorusko uzavřelo s Evropskou unií readmisní dohodu, podle níž musí všechny lidi, kteří nelegálně překročili hranici do Evropské unie, přijmout zpátky, tuto smlouvu absolutně nerespektuje,“ řekl pro Lidovky.cz. Současná situace je navíc připomenutím toho, že migrační problém se nemusí týkat pouze jižních zemí, ale může zasáhnout i další země na východě Evropské unie. „Česká vláda by se proto měla velmi konstruktivně postavit k snahám o reformu azylového a migračního systému EU,“ podotkl.

Ostrou odpověď Bělorusku podporují i čeští opoziční politici, unisono skloňují zejména nutnost posílené ochrany hranic. „Musíme podpořit Litvu při ochraně jejích hranic, protože ty jsou i hranicemi EU. Diplomaticky i jinak. Včetně komunikace s Irákem. Není možné, aby diktátoru Lukašenkovi procházel tento špinavý obchod s lidmi,“ zdůraznil pro LN bývalý šéf diplomacie a současný europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Jeho stranický šéf Petr Fiala připomněl, že je důležité také vyšetření a potrestání všech společností, které mohou být do organizování přesunů zapojeny. Jasno má i česká ústavní dvojka předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Česká republika i celá EU by měly solidárně stát při Litvě a koordinovaně posílit odpovídajícím způsobem ochranu vnějších hranic s Běloruskem,“ řekl LN.

Od slov k činům

Od politických proklamací k činům přistoupilo už Estonsko, které sice zatím nečelí migrantské vlně, byť se na ni raději připravuje. „Estonsko posílá na pomoc Litvě deset klimatizovaných stanů a další technické vybavení v hodnotě cca dvě stě tisíc eur. Jde to z humanitárního rozpočtu ministerstva zahraničí a distribuováno to je prostřednictvím mechanismu civilní obrany EU,“ sdělil LN český velvyslanec v Estonsku David Král. V průběhu července a srpna je podle Krále estonská policejní a hraniční stráž ve zvýšené pohotovosti a budou probíhat dodatečná cvičení za účelem nácviku zvládání případné migrační vlny. V reakci na vývoj v Litvě se rovněž zpřísnily kontroly na hranicích s Ruskem.

V letošním roce překročilo nelegálně hranici z Běloruska do Litvy 2228 migrantů, což je sedmadvacetkrát více než za celý loňský rok. Přibližně polovina příchozích uvedla, že pochází z Iráku. Minsk podle Litvy využívá migranty jako „politickou zbraň“ a prostředek nátlaku na EU za předchozí postihy. Ty členské státy uvalily na Bělorusko mimo jiné kvůli porušování lidských práv a násilnému potlačování protestů, které propukly po loňských zpochybněných prezidentských volbách. Později EU sankce ještě rozšířila.

„Celá záležitost má dvě roviny. Zjevně dochází k nelidskému zacházení s migranty, protože ti jsou opravdu cíleně dováženi do Běloruska proto, aby byli vysazeni na hranicích a šoupáni směrem k Litvě. Druhou rovinou je, že cílem toho jednání je vyvolat sváry uvnitř Evropské unie a destabilizovat situaci v Litvě,“ shrnul situaci šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD). Kromě Iráku vyzval i k jednání s Tureckem, členem NATO. „I tam bychom měli jako evropští partneři směřovat své požadavky,“ doplnil.

Mizejí už i chodníky. Ústecké ghetto se vymyká, čeká ho nový režim

Premium Ve čtvrti Mojžíř v Ústí nad Labem, která se za dvacet let změnila ze solidního sídliště v ghetto, nastane nový režim....

Zabaveno. Policie hon na Savova nevzdává, vzala mu nemovitosti a sto milionů

Premium Kontroverzní podnikatel František Savov je už sedm let obviněn v případu obřích daňových úniků a zhruba stejnou dobu se...

Vlak do Chorvatska klidně zruším, pokud problémy s ním neustanou, tvrdí Jančura

Premium Skupina Student Agency se během léta zvedla z covidového dna, přesto za sebou táhne půlmiliardový účet a chybí jí i...

Mohlo by vás zajímat