Z nejnovější statistiky Bruselu vyplývá, že celkové nabírání nováčků probíhá víceméně podle plánu. V komisi, největším úřadě EU, pracuje už 2520 lidí z deseti nových zemí, což je 90 procent kýženého stavu pro letošní rok. Mezi jednotlivými státy a také místy ale panují velké rozdíly.
Zatímco z Čechů se snadno stávají referenti a sekretářky, hůř se jim daří získat post na vyšším stupni úřednické hierarchie. Například mezi šéfy jednotlivých oddělení v komisi je 12 Čechů, ačkoli národní kvóta tu činí 27. Také Slováci by měli mít na středním stupni bruselské byrokracie 15 lidí a mají jen šest. Ještě hůře jsou na tom Poláci.
Komisi to neznepokojuje; vysvětluje to tím, že pro nábor vyšších úředníků z nových zemí si dala čas do roku 2010, takže je zhruba v polovině. Že to však není jen problém času, ukazuje příklad Maďarska. Maďarům bylo stejně jako Čechům přiřazeno 27 míst na středním managementu, na rozdíl od nich je už ale stačili téměř všechna zaplnit - mají 24 šéfů oddělení.
Ještě výraznější je rozdíl na vrcholu bruselské byrokracie. Ředitelů, čísle čtyři po komisařích, mají Maďaři sedm, což je víc, než činí jejich národní kvóta. Češi-ředitelé jsou v komisi dva, ač má země nárok na šest.
„Zájemců o jedno konkrétní místo bylo mezi Maďary zhruba stejně jako Čechů, takže se nedá mluvit o nedostatku uchazečů. Maďaři zatím byli nejlépe připraveni nebo nejlépe vyhovovali potřebám našich oddělení,“ říká Valérie Rampiová, která má v komisi na starosti administrativu.
Odborná zdatnost je ale jen část odpovědi. Ředitelé a úředníci totiž procházejí výběrovým řízením, kde hraje značnou roli podpora daného člověka domovským státem. „Když se měl Karel Kovanda stát zástupcem generálního ředitele pro zahraniční vztahy, mluvil jsem o něm se Solanou a komisařkou Ferrero-Waldnerovou,“ potvrzuje šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda, že v době, kdy byl ministrem zahraničí, osobně lobboval za to, aby bývalý velvyslanec při NATO Karel Kovanda získal prestižní místo v komisi - které i získal.
Nováčci, kteří získali atraktivní místa v komisi, říkají, že často ani politická podpora nestačí. „Poláky a Čechy nikdo moc do týmu nechce. Máme pověst potížistů - raději se proto vezme Maďar či Slovinec,“ říká polský euroúředník, který si nepřál být jmenován.
Zatímco z Čechů se snadno stávají referenti a sekretářky, hůř se jim daří získat post na vyšším stupni úřednické hierarchie. Například mezi šéfy jednotlivých oddělení v komisi je 12 Čechů, ačkoli národní kvóta tu činí 27. Také Slováci by měli mít na středním stupni bruselské byrokracie 15 lidí a mají jen šest. Ještě hůře jsou na tom Poláci.
Komisi to neznepokojuje; vysvětluje to tím, že pro nábor vyšších úředníků z nových zemí si dala čas do roku 2010, takže je zhruba v polovině. Že to však není jen problém času, ukazuje příklad Maďarska. Maďarům bylo stejně jako Čechům přiřazeno 27 míst na středním managementu, na rozdíl od nich je už ale stačili téměř všechna zaplnit - mají 24 šéfů oddělení.
Ještě výraznější je rozdíl na vrcholu bruselské byrokracie. Ředitelů, čísle čtyři po komisařích, mají Maďaři sedm, což je víc, než činí jejich národní kvóta. Češi-ředitelé jsou v komisi dva, ač má země nárok na šest.
„Zájemců o jedno konkrétní místo bylo mezi Maďary zhruba stejně jako Čechů, takže se nedá mluvit o nedostatku uchazečů. Maďaři zatím byli nejlépe připraveni nebo nejlépe vyhovovali potřebám našich oddělení,“ říká Valérie Rampiová, která má v komisi na starosti administrativu.
Odborná zdatnost je ale jen část odpovědi. Ředitelé a úředníci totiž procházejí výběrovým řízením, kde hraje značnou roli podpora daného člověka domovským státem. „Když se měl Karel Kovanda stát zástupcem generálního ředitele pro zahraniční vztahy, mluvil jsem o něm se Solanou a komisařkou Ferrero-Waldnerovou,“ potvrzuje šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda, že v době, kdy byl ministrem zahraničí, osobně lobboval za to, aby bývalý velvyslanec při NATO Karel Kovanda získal prestižní místo v komisi - které i získal.
Nováčci, kteří získali atraktivní místa v komisi, říkají, že často ani politická podpora nestačí. „Poláky a Čechy nikdo moc do týmu nechce. Máme pověst potížistů - raději se proto vezme Maďar či Slovinec,“ říká polský euroúředník, který si nepřál být jmenován.
