čtyř na šest let a poslanecký mandát na pět let navrhl prezident Dmitrij Medveděv 5. listopadu. Už o necelý týden později předal své návrhy sněmovně. Dnes tyto změny v ústavě poslanci přijali v posledním čtení.
Zapotřebí byl souhlas nejméně 300 z celkem 450 poslanců Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Pro změny dnes hlasovalo 392 zákonodárců, 57 opozičních komunistů bylo proti. Kromě souhlasu dvou třetin Státní dumy potřebují změny v ústavě i schválení od tří čtvrtin senátorů z horní komory parlamentu, Rady federace, a dvou třetin regionálních sněmů. Tyto instituce, stejně jako dumu, tedy dolní komoru parlamentu, ovládá strana Jednotné Rusko Medveděvova předchůdce Vladimira Putina.
Podle médií má tedy vše být završeno do konce roku. Prodloužení mandátu se nemá týkat Medveděva, ale jeho nástupce. Ruská i zahraniční média už spekulují o scénáři, že po přijetí změn ústavy by mohl Medveděv odstoupit. Předčasné volby by Putin jako nejpopulárnější ruský politik zřejmě bez problémů vyhrál. V prezidentském úřadu by za nových podmínek mohl setrvat až dvanáct let. Ale Putinův mluvčí zatím tento scénář vylučuje.
- K podobnému kroku jako Rusko, kde dnes poslanci v závěrečném čtení schválili prodloužení prezidentského mandátu ze čtyř na šest let, sáhly z postsovětských republik také Tádžikistán a Uzbekistán. Obě tyto středoasijské země prodloužily funkční období svých prezidentů z pěti na sedm let: Tádžikistán tak učinil v roce 1999, Uzbekistán o tři roky později. |