Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Cesta pro cara Putina je připravená

Svět

  11:56
MOSKVA - Ruští poslanci dnes definitivně schválili prodloužení prezidentského mandátu ze čtyř na šest let a další změny v ústavě. Podle kritiků Kremlu mají tyto změny otevřít premiérovi Vladimiru Putinovi cestu zpátky do nejvyššího úřadu. Zapotřebí je ještě souhlas horní komory parlamentu a regionálních sněmů, kde však také dominuje Putinova strana Jednotné Rusko.

World Press Photo 2008: První místo kategorie portrét, snímek Vladimíra Putina ob britského fotografa Platona foto: ČTK

Vše se odehrává ve velice rychlém tempu: prodloužit prezidentské období ze
čtyř na šest let a poslanecký mandát na pět let navrhl prezident Dmitrij Medveděv 5. listopadu. Už o necelý týden později předal své návrhy sněmovně. Dnes tyto změny v ústavě poslanci přijali v posledním čtení.

Zapotřebí byl souhlas nejméně 300 z celkem 450 poslanců Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Pro změny dnes hlasovalo 392 zákonodárců, 57 opozičních komunistů bylo proti. Kromě souhlasu dvou třetin Státní dumy potřebují změny v ústavě i schválení od tří čtvrtin senátorů z horní komory parlamentu, Rady federace, a dvou třetin regionálních sněmů. Tyto instituce, stejně jako dumu, tedy dolní komoru parlamentu, ovládá strana Jednotné Rusko Medveděvova předchůdce Vladimira Putina.

Podle médií má tedy vše být završeno do konce roku. Prodloužení mandátu se nemá týkat Medveděva, ale jeho nástupce. Ruská i zahraniční média už spekulují o scénáři, že po přijetí změn ústavy by mohl Medveděv odstoupit. Předčasné volby by Putin jako nejpopulárnější ruský politik zřejmě bez problémů vyhrál. V prezidentském úřadu by za nových podmínek mohl setrvat až dvanáct let. Ale Putinův mluvčí zatím tento scénář vylučuje.


- K podobnému kroku jako Rusko, kde dnes poslanci v závěrečném čtení schválili prodloužení prezidentského mandátu ze čtyř na šest let, sáhly z postsovětských republik také Tádžikistán a Uzbekistán. Obě tyto středoasijské země prodloužily funkční období svých prezidentů z pěti na sedm let: Tádžikistán tak učinil v roce 1999, Uzbekistán o tři roky později.

- Ještě dále zašel Turkmenistán, jehož parlament v roce 1999 odhlasováním změn v ústavě rozhodl o časově neomezeném působení Saparmurada Nijazova ve funkci prezidenta. Rozhodnutí se ale týkalo jen Nijazova, který v roce 2006 zemřel. Jeho nástupce Gurbanguli Berdymuhamedov tak byl loni zvolen na pět let s možností opětovného zvolení.

- V některých dalších postsovětských republikách si nechávají prezidenti prodlužovat mandát pomocí referend, ale bez změny délky mandátu v ústavě. Nejznámějším je v tomto směru běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který v roce 1996 předložil ke schválení v referendu novou ústavu, podle které začíná funkční období prezidenta od okamžiku jejího přijetí, a tím si prodloužil působení v prezidentském křesle o dva roky do roku 2001. Volby v
roce 2001 vyhrál a další referendum poté zrušilo zákaz vykonávat funkci prezidenta země více než dvě funkční období. V roce 2006 byl pak opět zvolen do funkce.

- Podobně jako Lukašenko si v minulosti prodloužili mandát například prezidenti Kazachstánu a Kyrgyzstánu.


Autor:

Velvyslanectví Thajského království
Political, Cultural and Economic Affairs Assistant

Velvyslanectví Thajského království
Praha
nabízený plat: 34 310 - 39 458 Kč