Řízení zahájí zástupci Chorvatska zdůvodněním obžaloby vznesené vůči bývalé srbsko-černohorské Jugoslávské svazové republice a seznámením s důkazy, které budou předloženy. Na tuto část procesu má chorvatská strana vyčleněn jeden týden. Následující týden bude věnován výpovědím svědků a další pak vyjádření zástupců srbské strany k žalobě.
Druhé kolo procesu zahájí protiobžalobou představitelé Srbska, na niž bude mít poté podle stejného scénáře možnost reagovat chorvatská strana.
ČTĚTE TAKÉ: |
Chorvatsko podalo žalobu už před 15 lety
Žalobu u hlavního soudního orgánu Organizace spojených národů podalo Chorvatsko proti Srbsku v roce 1999. Soud, který řeší především spory mezi státy, až koncem roku 2008 rozhodl, že mu tento případ přísluší. Reagoval tak na srbskou námitku, že soud nemá v této věci žádné pravomoci, protože v době podání žaloby nebylo Srbsko členem OSN.
Počátkem roku 2010 Bělehrad u Mezinárodního soudního dvora předložil vlastní protižalobu. V té vedle genocidy, které se podle něj Chorvatsko dopustilo proti chorvatským Srbům během ofenzivy v roce 1995, zmiňuje i příkoří, jehož se fašistický Nezávislý stát Chorvatsko dopouštěl na Srbech během druhé světové války.
Soud rozjitří staré rány, varuje srbský premiér
V poslední době se na obou stranách objevovaly náznaky ochoty vzájemné obžaloby stáhnout, nicméně se tak nestalo. Podle srbského premiéra Ivici Dačiće k tomu v Chorvatsku nepanuje potřebná politická shoda.
"Myslím, že by bylo nejlepší, kdyby se obžaloby stáhly a tím se tato otázka odstranila z pořadu dne, a ten, kdo spáchal nějaké válečné zločiny, se za ně musí zodpovídat. Tím by se zabránilo opětnému šíření protisrbských a na druhé straně protichorvatských nálad," řekl Dačić.
Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pusićová minulou neděli uvedla, že klíčovou podmínkou pro zahájení rozhovorů Záhřebu a Bělehradu o stažení vzájemných obžalob z genocidy je řešení osudu nezvěstných osob, respektive srbská strana musí poskytnout informace o lidech zmizelých za války v Chorvatsku.