Neděle 3. července 2022, svátek má Radomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Čína dospěla. Proč se Peking pod Si Ťin-pchingem staví proti celému světu?

Svět

  5:00
PEKING/PRAHA - Peking pod vedením Si Ťin-pchinga vyostřuje situaci na mezinárodním poli. Stojí za tím mladí diplomaté i absence kritiky samotného prezidenta.

Čínský prezident Si Ťin-pching. foto: Reuters

„Čína je stále více autoritářská na domácí půdě, navíc je čím dál tím více agresivní a nepřátelská vůči svobodě ve světě,“ uvedl ve čtvrtek při projevu v kalifornské knihovně Richarda Nixona současný ministr zahraničí USA Mike Pompeo. „Pokud svobodný svět nezmění komunistickou Čínu, komunistická Čína změní nás.“

Čína v odvetě zavře konzulát USA ve městě Čcheng-tu, žádá o nápravu ‚chybného rozhodnutí‘

Pompeo tak nahlas pronesl to, co řada odborníků zmiňuje už delší dobu. Peking se pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga rozhodl, že je již dostatečně silný, aby se postavil ostatním velmocím.

Jen během posledních dvou měsíců se Čína rozhodla k odvetnému uzavření amerického konzulátu, bojovala na hranicích s Indií, kde došlo k násilným střetům mezi vojenskými posádkami, ukončila „zlatou éru“ dobrých vztahů s Velkou Británií, vyvolala diplomatickou roztržku s Austrálií a zavedla drakonický zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu, který mezinárodní komunita odsoudila.

Koronavirus v čínském Wu-chanu.

Zhoršení vztahů na mezinárodní půdě se podepsalo i na aktivitách čínských společností. Indie zakázala devětapadesáti firmám působení na místním trhu, který patří k nejrychleji rostoucím na světě. Nejvíce zasažené byly společnosti WeChat a TikTok, jelikož třetina jejich uživatelů žije v Indii. Diplomatické roztržky nakonec zastavily i vstup Huawei do Velké Británie.

Podle agentury Bloomberg se pravděpodobně v Číně projeví i „odliv mozků“ z Hongkongu. Zároveň situaci nezlepšuje ani postavení muslimské minority Ujgurů, které Peking zavírá do koncentračních táborů, a kvůli nimž se čím dál častěji ozývají neziskové organizace.

„To vše mění narativ čínských úmyslů. Čína zůstává osamocená. Působí, že se snaží dosáhnout svého, že nechce spolupracovat. A mnoho zemí proto raději nechce s Čínou spolupracovat. Přinese to bezpochyby i ekonomické dopady,“ uvedla pro deník The Guardian Susan Shirková z University of California.

Čínští zaměstnanci balí alkoholové dezinfekční prostředky.

Muž v čínské Šanghaji.

Čína změnila svůj dlouhodobý přístup. Po řadu let se snažila ujistit mezinárodní komunitu, že její vzestup je mírumilovný, že se nikdy nepokusí změnit status quo mezinárodní politiky. „Pod vedením Si Ťin-pchinga si však říkají: ‚Možná jsme dostatečně silní. Jsme si rovní a tudíž jim můžeme způsobit stejné škody, jako oni nám. Můžeme bojovat‘,“ vysvětlil expert na Čínu Dali Yang.

Podle analytiků je ale velice těžké vysvětlit chování čínského vedení v posledních měsících. U některých rozhodnutí není jasné, kdo a proč je učinil. Jednoznačně lze ale říci, že si Peking proti sobě poštval nemalý počet globálních hráčů.

Chybí kritika

„Je to výjimečná situace především v tom, že si Čína začala hned několik sporů na různých frontách,“ konstatovala Shirková. „Zdá se, že se něco pokazilo v procesu vytváření politiky. Je to odraz toho, co Teng Siao-pching nazýval ‚přílišnou koncentrací moci‘, která vede k chybám. Proč? Protože se nikdo neodváží říct lídrovi, že činí chyby.“

Podle informací deníku Le Monde je jedním z důvodů agresivní politiky i fakt, že došlo k nástupu nové generace diplomatů do nejvyšších křesel. Chtějí se prý zavděčit prezidentovi a ukázat, že si nic nenechají líbit.

Peking navíc na domácí půdě čelí vysoké nezaměstnanosti a špatným ekonomickým výsledkům, které způsobila koronavirová pandemie. Ve snaze zpřísnit dohled nad obyvatelstvem centrální vláda zavedla silnou cenzuru na internetu. Lidé, kteří vedení země kritizovali, byli zadrženi.

„Číňané postupně začínají pociťovat fakt, že vláda začala studenou válku se Spojenými státy. Budoucnost zůstává nejasná a oni neví, jak s touto situací naložit. Posledních 40 let totiž žili v relativně mírovém prostředí a nyní se vše mění,“ vysvětlil pro The Guardian analytik Minxin Pei.

Vládě podle něj nevadí boj na mezinárodním poli, ale spíše obavy z vlastního obyvatelstva. Ostatně i proto prý v průběhu minulého týdne proběhlo ojedinělé setkání Si Ťin-pchinga s byznysovými špičkami v Pekingu. Čínský prezident připustil, že koronavirová pandemie zemi zasáhla, ale že je přesvědčen o tom, že jeho země je schopná krize využít.

„Dokud zůstávají kopce zelené, bude dřevo, které můžeme spálit,“ použil Si čínského idiomu, aby uklidnil své posluchače.

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat