Soud nejprve oznámil, že této přední čínské intelektuálce zmírňuje trest odnětí svobody ze sedmi na pět let. O několik hodin později agentura Nová Čína zveřejnila sdělení, že Kao Jü si může vzhledem ke své „vážné nemoci“ odpykat zbytek trestu mimo vězeňskou celu. Rozsudek o vině ale platí.
Vyzrazeným dokumentem, který Kao umístila na internet, byl podle dostupných informací vnitrostranický oběžník, v němž komunisté plánovali strategii zaměřenou proti šíření západních demokratických ideálů a k potlačení disentu a ochraně své moci. Tím se novinářka podle obžaloby dopustila vyzrazení státního tajemství; za tento trestný čin jí hrozilo až doživotní vězení.
Během procesu letos v dubnu se Kao přiznat odmítla. Původní rozsudek tehdy kritizovaly organizace hájící lidská práva, podle nichž šlo o důkaz rozšiřujícího se státního zásahu proti čínskému disentu. Propuštění novinářky opakovaně požadovaly Spojené státy.
V roce 2014 byla zadržena při vlně zatýkání disidentů před červnovým 25. výročím krvavého potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men.
State news agency Xinhua: #GaoYu to serve sentence outside of prison https://t.co/IolbjlpOxN pic.twitter.com/JM0BV1q1hx
— dwnews (@dwnews) 26. Listopad 2015
Žurnalistka dříve pracovala pro čínská státní média. V roce 1989 se ale připojila k prodemokratickému hnutí a patřila k nejznámějším intelektuálům, kteří byli za podporu protestů na náměstí Tchien-an-men zatčeni. Ve vězení tehdy strávila rok. Další šestiletý trest dostala v roce 1993 za vyzrazení státního tajemství.
K prvnímu prosinci loňského roku bylo v čínských věznicích 44 novinářů; Čína je tak co do počtu žurnalistů za mřížemi na prvním místě na světě, uvedl Výbor na ochranu novinářů (CPJ).