Sobota 11. května 2024, svátek má Svatava
130 let

Lidovky.cz

Svět

Číně za Bidena lépe nebude. Obává se sjednocení Západu, vzestup USA podle odhadů ale chvíli potrvá

Prezident Joe Biden při vítězné řeči v Wilmingtonu. foto: Reuters

Původní zpráva
PEKING/PRAHA - Číňané se ke zvolení Joea Bidena americkým prezidentem dosud oficiálně nevyjádřili. Ukazuje to jejich přesvědčení, že se na jejich konkurenčním vztahu s USA nic nemění.
  18:42

Čína i Rusko počkají na oficiální výsledek voleb v USA, Bidenovi zatím k vítězství neblahopřály

V záplavě gratulací nově zvolenému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi je nápadná absence dvou mocností – Ruska a Číny. Oba státy dosud čekají na oficiální výsledek.

„Zaznamenali jsme, že Joe Biden ohlásil volební vítězství. Chápeme, že o výsledku amerických prezidentských voleb se rozhodne v souladu s americkými zákony a procedurami,“ uvedl na pondělní tiskové konferenci Wang Wen-pin, mluvčí čínského ministerstva zahraničí.

Zatímco stoupenci Joea Bidena v ulicích amerických měst slavili, příznivci...
Oslava nového prezidenta Ameriky.

Již před nedávnými volbami analytici předpovídali, že ať už se prezidentem Spojených států stane Donald Trump, nebo Joe Biden, na jejich konkurenčním vztahu s Čínou se stěží něco změní. Rozdíl bude spíš ve způsobu, jakým se USA s čínskými ambicemi budou vypořádávat. Vítězstvím Joea Bidena se prosadilo multilaterální pojetí světového pořádku oproti izolacionistické politice Donalda Trumpa. Mnoho čínských funkcionářů však tento vývoj nevítá i proto, že by Čína v budoucnu mohla čelit sjednocenému Západu.

Trumpova obchodní válka

„Ve výsledku by Bidenova administrativa mohla být pro Čínu přínosem v prvním roce nebo dvou, poněvadž jí bude trvat, než zvrátí změny provedené Trumpem,“ cituje deník The Financial Times Wanga Chu-i-ao, poradce čínské státní rady a předsedu vlivného think tanku s vazbami na komunistickou stranu. „Z dlouhodobého hlediska by se ale mohlo jednat o vážnější hrozbu.“

Donald Trump z Číny v roce 2016 udělal velkou součást své prezidentské kampaně. Po svém nástupu do funkce usiloval o uzavření výhodné bilaterální obchodní dohody. Když z čínské strany nepřicházely konkrétní kroky, USA zavedly 25procentní cla na dováženou ocel a 10procentní na hliník. Ta se sice týkala všech dovozců, primárně však zasáhla Čínu. Peking reagoval zdaněním 128 amerických produktů, včetně sójových bobů, klíčových pro Donalda Trumpa z politického hlediska – pěstují se totiž převážně v republikánských státech.

Tak v dubnu 2018 začala čínsko-americká obchodní válka. Ze začátku se obě strany spíš „oťukávaly“. Již v červenci téhož roku však USA ohlásily zdanění čínského zboží v hodnotě 200 miliard dolarů. Číňané kontrovali stejnou mincí v hodnotě 60 miliard dolarů. Prvotní snahy o uklidnění konfliktu se nezdařily a přetlačovaná se vlekla celý další rok. 

V jeho průběhu stihly USA mj. uvalit sankce na čínského telekomunikačního giganta Huawei. Tento krok měl dalekosáhlé mezinárodní důsledky, poněvadž Huawei se snaží po světě budovat sítě 5G. Konečně v lednu tohoto roku přišla tolik očekávaná obchodní dohoda. Washington snížil svá cla na polovinu, zatímco Čína se zavázala k nákupu amerických produktů, zejména politicky významných sójových bobů.

Návrat tenzí kvůli covidu

Jen co ale přišlo tolik vítané uvolnění napětí, udeřila pandemie. A ta srazila čínsko-americké vztahy na pomyslné dno. Donald Trump s oblibou hovořil o „čínském viru“, popřípadě přímo „čínském moru“ a slíbil svým voličům, že „Čína za to zaplatí“. 

Peking na oplátku šířil konspirační teorie o rozšíření viru americkou armádou. Jednalo se sice především o válku mediální, která čínsko-americké obchodní vztahy zásadně neovlivnila, k dalšímu sbližování však rozhodně nepřispěla. Její intenzitu navíc posílil i fakt, že pro prezidenta Si Ťin-pchinga je pomyslná přetlačovaná s americkým prezidentem politicky výhodná – může se totiž pasovat do role ochránce Číny před spiknutím Západu.

„Pod Bidenem nedojde k zásadním rozdílům v otázkách Tchaj-wanu, Hongkongu, Jihočínského moře, Sin-ťiangu (provincii na severozápadě Číny, obývanou muslimskými Ujgury – pozn. red.), Tibetu a nezmění ani čínskou situaci ohledně náboženských a lidských práv,“ soudí podle The Financial Times Š’ Jin-chung, profesorka Čínské lidové univerzity v Pekingu. „Biden ale není zdaleka tak divoký, vulgární a nestálý jako Trump, takže lze čekat, že do Washingtonu přinese stabilnější a lépe předvídatelnou politiku vůči Číně.“

Odměřený čínský postoj k budoucí americké vládě odhaluje dlouhodobé napětí, které mezi oběma velmocemi panuje. Ať už proti Pekingu bude stát „nepřítel“ Trump, nebo „soupeř“ Biden, na tomto vztahu se nic nemění.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!