2. listopadu 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Citone: Antisemitismus v Evropě roste. Kvůli populismu i muslimské migraci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 19Diskuse
Daniel Citone | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Daniel Citone | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA Dohoda s Íránem má mnoho nedostatků, zrušit ji ale není snadné. Rád bych v předstihu věděl, čím bychom ji nahradili, říká Daniel Citone, šéf evropské odnože B'nai B'rith, nejstarší mezinárodní židovské organizace na světě. Do Prahy přijel na její kongres.

LN: Kterému fotbalovému klubu fandíte?
Bohužel, je to Lazio.

LN: Asi víte, proč se ptám. Římem, kde žijete, nyní hýbe fotbalová aféra. Antisemitští fanoušci Lazia polepili stadion svého rivala AS Řím portréty Anny Frankové v dresu tohoto klubu. Co tomu říkáte?Samozřejmě to odsuzuji, je to strašné. Když je ale problém pro mě to, že má Lazio některé antisemitské fanušky, měl by to být problém i pro ně, protože vidí, že Lazio má mezi svými stoupenci i židy. Třeba moje rodina podporuje klub už celé generace. Bohužel to není nic nového, v posledních letech už tu byly i jiné plakáty odkazující na události v Osvětimi.

Daniel Citone

Římský rodák vstoupil do B’nai B’rith v roce 1994, kdy v italské metropoli založil lóži. Jako člen vedení organizace se v roce 2011 setkal ve Vatikánu s papežem Benediktem XVI. 

Je stoupencem a obhájcem Izraele, bojuje proti antisemitismu a zapojuje mládež do aktivit židovské komunity. Podílel se také na organizaci makabiády v Římě v roce 2007. V Římě také organizoval demonstrace na podporu Hamásem vězněného izraelského vojáka Gilada Šalita. 

Na univerzitě La Sapienza vystudval právo a nyní se živí jako obchodní manažer v obuvnické firmě Gruppo Hassan.

Není to ale jenom o Laziu, plakáty proti židům najdete u skupin fanoušků mnoha italských – a nejen italských – fotbalových týmů. Dokonce i v dalších římských klubech jsou antisemité. Předtím, než se stali fanoušky, byli tito lidé aktivní na krajně pravicové scéně. Stadiony pak používání k rekrutování nových lidí a šíření své ideologie. Dění na stadionu je jen projevem tohoto fenoménu.

V posledních dnech jsme se dozvěděli, že mnoho lidí bohužel vůbec neví, kdo byla Anna Franková. Takže v jistém ohledu byla ta aféra i užitečná. My jsme sice přesvědčeni o důležitosti vzdělávání lidí v této oblasti, je pro nás ale složité se k nim dostat.

LN: Pojďme tedy k antisemitismu obecněji. Jaká je nyní situace v Evropě? Kde je v tomto směru situace nejhorší?
Myslím, že se musíme podívat na širší souvislosti, za nichž v poslední době antisemitismus v Evropě roste. Takřka ve všech posledních volbách po Evropě bohužel dostaly populistické a krajně pravicové strany hodně hlasů. V tomto kontextu bychom měli tento vývoj analyzovat. Antisemitismus je velmi spjatý s populismem, ale také s muslimskou imigrací a nárůstem radikalismu v Evropě. Není to jen problém pro židy, to jsme ostatně v posledních letech viděli při teroristických útocích.

Víme už z historie, že kdykoliv došlo k nárůstu populismu, vzrostl i antisemitismus. Ten bývá prvním projevem nenávisti, která se později obrací i proti dalšímu obyvatelstvu. Proti antisemitismu tedy musíme bojovat a také ho správně definovat – v členských zemích Evropské unie na tom pracujeme, aby potvrdily rezoluci Evropského parlamentu o antisemitismu, která byla schválena letos 1. června.

LN: Část izraelských pravicových politiků vidí v populistech možné spojence, protože mají společného nepřítele – muslimy. Jak se díváte na kontakty se stranami, jako je francouzská Národní fronta? Její místopředseda Nicolas Bay byl před časem v Izraeli a údajně jednal s lidmi z vlády…
Bohužel víme, že v těchto stranách – nebo spíš hnutích, jak si chtějí říkat – jsou lidé, kteří využívají podporu Izraele jen pro to, aby ukázali, že nejsou proti židům. Myslím, že bychom měli být velmi opatrní před tím, než takové lidi přijmeme za přátele. Pro nás není přijatelné, když někdo bojuje v Evropě proti židům, a zároveň podporuje Izrael.
Jsem otevřený ke změnám u stran, které byly antisemitské v minulosti a jsem i teď rád, že Izrael podporují. To je jen první krůček k tomu, abychom se spřátelili. Není to ale dostačující. I v Itálii máme takový případ strany, která před desetiletími vzešla z krajní pravice, a změnila se. Nemůžu zapomenout na to, co udělal Gianfranco Fini. Ztratil sice mnoho stoupenců, byl ale odvážný a ukázal, že není antisemita.

LN: Tento týden si připomínáme sté výročí Balfourovy deklarace o Palestině. Politici z britské labouristické strany se vyjádřili, že by výročí mohla země oslavit uznáním Palestinského státu. Co tomu říkáte?
Já podporuji dvoustátní řešení, myslím ale, že ho musí být dosaženo prostřednictvím bilaterálních vyjednávání. Palestinci mohou mít svůj vlastní stát – já to podporuji – a myslím, že to jasně řekla současná i předchozí izraelské vlády. Při dvoustranných rozhovorech se obě strany musejí něčeho vzdát – Palestinci musejí uznat Izrael jako židovský stát a musejí přestat s útoky na něj a odpalováním raket. Potom si svůj stát zaslouží. Pokud ale svého cíle dosáhnou, aniž by za to něco dali, bude to neúspěch pro všechny.

Daniel Citone

LN: Kdo nyní představuje pro židy největší hrozbu – Írán, nebo konflikt s Palestinci?
Židé čelí mnoha hrozbám, podobně jako jiné menšiny ve světě. Írán je každopádně jednou z největších. Je to země, která nám v posledních letech slovně vyhrožovala násilím více než kdokoliv jiný. Nesmíme zapomínat na to, že organizují konference, kde říkají, že k holokaustu nedošlo a že Izrael nebude už za pár let existovat. 

I když tu máme mezinárodní dohodu OSN a pěti mocností, Íránci stále vyvíjejí nové zbraně a až dohoda za osm let skončí, budou schopni vyrobit i jaderné zbraně. Nebezpečné pro Izrael jsou ale i ty bez jaderných hlavic. Izrael je velice malá země. Má sice jednu z nejmocnějších armád světa, k tomu ale také potřebuje lidi – a těch Izrael tolik nemá. Pokud chce Írán zničit Izrael, může to udělat. Každá jiná země může prohrát válku a nadále existovat. Izrael ne – pokud prohraje válku, zmizí.

Co se týče izraelského konfliktu s Palestinci, ten je méně nebezpečný a může být snadněji řešitelný než ten s Íránem. Pokud palestinské vedení ukáže vůli hledat řešení, Izrael bude šťastný. Ukázal to už v minulosti, kdy předal území Egyptu a Jordánsku.

LN: Americký prezident Donald Trump mluví o „strašné“ dohodě s Íránem, většina ostatních států a i mnozí Izraelci ale uznávají, že zatím funguje. Byl byste pro její zrušení, jenž zvažuje Trump?
Na to je těžké odpovědět. Předtím, než tuto dohodu Obamova administrativa uzavřela, jsem byl proti. Nebyl jsem proti jakékoliv dohodě, ale proti tomu, jak konkrétně vypadala. Myslím, že měla obsahovat mnoho dalších věcí – určitě vyvíjení nových zbraní, balistických raket. 

Ty byly mimo dohodu, což je nepřijatelné. Také by tam neměl být desetiletý časový limit a v dohodě by měl být zahrnut respekt k lidským právům v Íránu. Írán je sice země s velmi rozvinutou kulturou, pokračuje ale v zabíjení lidí, kteří se staví proti vládě ajatolláhů, což je nepřijatelné. Neměli bychom se starat jen o lidská práva u nás doma, ale i o práva Íránců.

Na druhou stranu ale musím říct, že když už tu dohodu máme, není jednoduché ji zrušit. Kdyby to bylo možné, byl bych pro. Rád bych ale také v předstihu věděl, čím ji nahradíme.

LN: V souvislosti s růstem antisemitismu jste zmínil i muslimskou migraci do Evropy. Jak se v této souvislosti díváte na národní konzultace maďarské vlády, která se lidí ptá, zda souhlasí s plánem George Sorose přivést do Evropy milion muslimských migrantů? Existuje podle vás takový plán?
Nerad bych se k Sorosovi vyjadřoval, vytváří to problémy. Naše židovská historie nás ale naučila, že je třeba pomáhat lidem, kteří jsou zabíjeni. Nejsem proto proti těm, kteří přicházejí do Evropy, i oni potřebují přežít. Židé měli za druhé světové války problémy najít bezpečné útočiště, proto je pro nás nepřijatelné odpírat někomu právo utéci před válkou do jiné země. I maďarská vláda by neměla uzavírat hranice před těmito lidmi, i když to jsou muslimové. Ti ale musí respektovat pravidla zemí, kde žijí, stejně jako to dělají židé.

LN: Vaše organizace B’nai B’rith je někdy považována za poněkud tajemnou. Lidé spekulují, podobně jako u schůzek vlivných lidí v Bildebergu, že se něco plánuje za zavřenými dveřmi a jsou podezřívaví…
To vůbec není pravda. Říkají to lidé, kteří o naší organizaci nic nevědí. Je otevřená, kromě některých vnitřních věcí téměř nic neskrýváme, já sám jsem byl aktivní i v dalších, ať už židovských či nežidovských organizacích. Naše jména jsou veřejná, i náš rozhovor dokazuje, že nic neskrývám.

LN: V Česku právě proběhly parlamentní volby. Mluvil jste o nich s českými partnery? Je zde riziko, že se na vládě může podílet extremistická strana SPD Tomia Okamury…
Ano, něco jsem zaslechl. Platí to, co jsem říkal o dění v Evropě – ekonomická situace a migrace ovlivnily veřejné mínění a podepsaly se na nárůstu populismu a extremismu. Myslím, že lidé se necítí spokojení se svými životy a snaží se hledat toho, kdo je za to odpovědný. Populistické strany chápají mnohem lépe než tradiční strany, co lidé chtějí. 

Nemají na to ale žádné odpovědi či řešení, to je ten problém. Doufám, že tradiční strany budou schopny porozumět tomu, co lidé chtějí, lépe, než to dělaly dosud. Mezi jejich lídry a lidmi je příliš velká vzdálenost. To je problém. Nacismus vyrostl víceméně ze stejných důvodů, i když je teď samozřejmě situace jiná. Jsou tam ale společné body a měli bychom se z minulosti poučit.

  • 19Diskuse


Milan Rokos

Autor

Milan Rokosmilan.rokos@lidovky.czČlánky