„Dne 12. listopadu 2019 ministerstvo spravedlnosti Ruské federace zařadilo organizaci Člověk v tísni na seznam zahraničních a mezinárodních nevládních organizací, jejichž aktivity jsou nežádoucí na území Ruské federace,“ stojí ve stručném oznámení ruského ministerstva. Pro největší českou humanitární organizaci, která v Rusku podporuje „občanskou společnost“, to tak prakticky znamená konec působení v zemi.
Na zprávu již v úterý večer reagoval český ministr zahraničí Tomáš Petříček s tím, že důvody zákazu Člověka v tísni v Rusku považuje za „absurdní“. „Člověk v tísni je respektovaná organizace podporující lidská práva a demokracii ve světě. Zveřejněné důvody jejího zákazu v Rusku proto považuji za absurdní,“ napsal ministr na sociální síť Twitter. Podle svých slov bude požadovat vysvětlení od ruského velvyslance. Petříček je momentálně na návštěvě v Etiopii a dá se tak očekávat, že si ambasadora na kobereček pozve nejdříve v pátek.
@CLOVEKVTISNI je respektovaná organizace podporující lidská práva a demokracii ve světě. Zveřejněné důvody jejího zákazu v Rusku proto považuji za absurdní. Zákaz lidskoprávní organizace svědčí o stavu lidských práv v zemi. Budu požadovat vysvětlení. Předvolám si rus.velvyslance.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) November 12, 2019
„Je to pro nás překvapení samozřejmě, protože Člověk v tísni se angažuje na celé planetě pozitivně, takže my tu organizaci hodnotíme pozitivně,“ sdělil premiér Andrej Babiš.
Organizace Člověk v tísni mezitím musela vzít v potaz ruské rozhodnutí. „V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali,“ uvedla v tiskovém prohlášení mluvčí humanitární organizace Adriana Černá. „Budeme si muset promyslet, jaké kroky podnikneme k tomu, abychom byli opatrnější, ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat,“ dodala mluvčí.
Běžné praktiky
Rozhodnutí ruského ministerstva spravedlnosti však není ničím ojedinělým – česká organizace je na seznamu nežádoucích již devatenáctou „neziskovkou“. Ruská administrativa zakazuje i ruské občanské spolky a jen za poslední dva týdny ruské úřady zastavily fungování dvou takových.
Rozpuštěna musela být nezisková organizace For Human Rights, kterou ruský nejvyšší soud zakázal 1. listopadu, a o týden později pak podobné rozhodnutí padlo i v případě organizace Centrum pro podporu původních obyvatel severu / Ruské tréninkové centrum původních obyvatel (CSIPN/RITC). Oba případy si vyžádaly značnou mediální pozornost a upozornil na ně i americký deník The New York Times.
Organizace Člověk v tísni byla v Rusku označena za nežádoucí. ‚Čekali jsme to, ale pracovat nepřestaneme‘ |
Zakazování a omezování aktivit neziskových a humanitárních organizací umožňuje zákon z roku 2012. Podle něj se musí domácí neziskové organizace, pokud dostávají peníze za zahraničí, nechat registrovat jako „zahraniční agenti“, což je pojem, který vyvolává již od dob stalinismu velmi negativní asociace, protože kdo byl označen jako „zahraniční agent“, skončil často buď na popravišti, nebo v některém z pracovních táborů na Sibiři.
Do této kategorie automaticky spadají i pobočky zahraničních nadací, kam právě spadá Člověk v tísni. Česko ale není jedinou takto perzekvovanou zemí. V minulosti byly zasaženy ruskými zákony i nadace blízké německým politickým stranám. Obzvlášť kriticky je ze strany úřadů nahlíženo na činnost Nadace Konrada Adenauera, která má blízko k německým vládním křesťanským demokratům (CDU), a bývá proto v provládních médiích běžně označována jako „merkelovská kancelář“.
Před několika lety provedla policie v jejích prostorách domovní prohlídky, při nichž byly zabaveny počítače a jeden z jejích pracovníků byl následně zadržován na policejní stanici. Podobnou zkušenost měly i nadace blízké německým sociálním demokratům nebo Zeleným.
K dosud největšímu zátahu proti neziskovým organizacím došlo v Rusku před šesti lety. Policisté, zástupci prokuratury a daňové správy prohledali kanceláře více než dvou tisícovek nevládních organizací. Oficiálním důvodem, proč zde byly zabaveny počítače, byla kontrola softwarových licencí. Mezi nimi byly organizace jako Human Rights Watch (HRW), Transparency International či Amnesty International.
