Když prezident Donald Trump zavítal poprvé v roli nejvyššího šéfa ozbrojených složek do bojové zóny, aby se setkal s vojáky na misi, mířil na západ Iráku na základnu Asad. Během posledních dvou let ji navštívil několikrát i viceprezident Mike Pence.
Právě tato vojenská báze se v noci na středu stala cílem útoku balistickými střelami. Za jejich vypuštěním stál íránský režim, který se tak pomstil za americký útok na šéfa jednotek Kuds a druhého nejmocnějšího muže v zemi Kásema Solejmáního. Íránská odveta přišla jen den poté, co prezident Trump vyhrožoval, že pokud Íránci zaútočí, zničí jejich kulturní památky.
Íránská odveta za smrt Solejmáního začala. Irácké základny s vojáky USA zasáhly rakety |
Teherán k útoku přistoupil a vybral dvě vojenské základny s přítomností amerických vojáků. Význam základny Asad ležící v provincii Anbar přibližně 217 kilometrů od syrských hranic spočívá v tom, že zde američtí vojáci provádějí výcvik iráckých jednotek, ale především v tom, že ji pravidelně navštěvují američtí lídři.
Podle serveru Military Times na základně mimo výcvikové jednotky sídlí i ‚speciálové‘ a USA zde mají i několik leteckých prostředků.
Donald Trump sem zavítal naposledy na vánoce v roce 2018. „Neměl jsem obavy o sebe, ale měl jsem obavy o první dámu. Museli jsme letět s letadlem ve tmě, zatažená okna, zhasnutá světla. Už jsem letěl mnoha letadly, ale nikdy takto,“ uvedl tehdy šéf Bílého domu.
Druhou základnou, na kterou v noci na středu dopadly rakety, bylo vojenské středisko nedaleko severoiráckého města Irbíl. Stejně jako v Asadu i zde sídlí americké speciální jednotky, což se potvrdilo v říjnu loňského roku, když USA oznámily zabití tehdejšího šéfa Islámského státu Abú Bakra al-Bagdádího. Právě ze základny nedaleko Irbílu totiž odstartovalo osm helikoptér CH-47 Chinook s týmem jednotek Delta Force na palubě.
Video zobrazuje start raket z Íránu.
Směrem k Irbílu Teherán vypálil podle serveru Military Times 5 raket. Jedna zasáhla letiště, další tři zneškodnily protiraketové systémy Patriot a jedna měla selhat za letu. Zatím není jasné, o jaké rakety šlo. Írán disponuje dvěma typy s doletem mezi 300 a 800 kilometrů – Shahab 1 a Qiam. Spekuluje se však, že Íránci použili střely Fateh-110.
USA sčítají škody
Zatím není jasné, kolik obětí měly útoky na obě základny. Podle íránských Revolučních gard zemřelo nejméně 80 Američanů, íránská média pak hovoří o přibližně 50 obětech. Při útocích nezemřel žádný z vojáků NATO, kteří se podílejí na výcviku Iráčanů, řekl agentuře AFP nejmenovaný činitel aliance.
Večerní projev prezidenta pak informace AFP potvrdil. Podle Trumpa na základnách nezmřel žádný voják a to především díky kvalitními varovnému systému a dobré protiraketové obraně. (Více ZDE).
Prezident již v noci situaci krátce komentoval na Twitteru.
„Vše je v pořádku. Rakety vyslané z Íránu na dvě vojenské základny v Iráku. V tuto chvíli odhadujeme oběti a škody. Zatím dobré. Máme zdaleka nejmocnější a nejlépe vybavenou armádu na světě. Prohlášení pronesu zítra ráno,“ napsal Trump na Twitter.
All is well! Missiles launched from Iran at two military bases located in Iraq. Assessment of casualties & damages taking place now. So far, so good! We have the most powerful and well equipped military anywhere in the world, by far! I will be making a statement tomorrow morning.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 8, 2020
Spojené státy měly v prosinci loňského roku v Iráku přibližně 6 tisíc vojáků, což je jen zlomek ze 150 tisícového vojenského personálu, který sloužil v zemi během operace Irácká svoboda mezi lety 2003 a 2011. Po útoku na íránského generála Solejmáního si irácký parlament odhlasoval doporučení vládě, aby požádala o stažení amerických jednotek ze země.
