Podle lékařů se jedná o zvláštní fenomén označovaný za multisystémový zánětlivý syndrom (PIMS). Čtyři z pěti dětí navíc byly podle statistik, které má k dispozici deník The Guardian, před nákazou koronavirem úplně zdravé, přesto nakonec končí na jednotce intenzivní péče.
Británie chce do května nabídnout vakcínu všem nad 50 let, zatím bylo v zemi naočkováno téměř 11 milionů lidí |
Když se během první vlny poprvé objevily případy PIMS, vyvolalo to zmatek nejen mezi samotnými pacienty, ale také mezi lékaři. Nemoc se totiž projevuje částečně jako takzvaná Kawasakiho nemoc, která vzácně postihuje děti ve velmi nízkém věku. PIMS se objevuje zhruba u jednoho z pěti tisíc nakažených dětí asi měsíc po prodělání covidu nezávisle na tom, zda při nákaze koronaviem vykazovaly symptomy nemoci, nebo ne.
  |
Český Státní zdravotní ústav uvádí, že projevy onemocnění jsou kombinací příznaků typických pro zmiňovaný Kawasakiho syndrom a syndrom toxického šoku (TSS), které jsou charakterizovány kromě jiného horečkou, bolestmi břicha a postižením srdce. SZÚ uvádí, že léčba dětí, u nichž se PIMS rozvine, je prioritou a rodiče by měli v případě rozvinutí příznaků měli okamžitě vyhledat odbornou péči.
Od minulého jara se frekvence hospitalizovaných dětí s příznaky PIMS více než trojnásobně zvýšila. Během dubna loňského roku se totiž jednalo o zhruba 30 případů týdně. Podle deníku The Guardian se takové případy nejčastěji vyskytují v Londýně a jihovýchodních částech Anglie, kde nová mutace koronaviru prudce zvýšila počty nakažených.
Důkazy, které shromáždila lékařka Hermione Lyallová, odbornice na infekční nemoci u dětí a klinická ředitelka pro dětskou péči na dětském oddělení nemocnice Imperial College v Londýně, odhalují, že PIMS nejvíce zasahuje etnické menšiny. Na nedávném webináři, kterého se zúčastnilo asi 1000 pediatrů, Lyallová uvedla, že ze 78 dětských pacientů, u nichž se symptomy syndromu projevily, měla zhruba polovina rodiče z Afriky nebo Karibiku a další více než čtvrtina z asijských zemí.
Vakcíny se ukázaly jako velmi bezpečné. Nežádoucí reakce se v Británii vyskytují v průměru jen asi u tří osob z tisíce |
Doktorka Liz Whittakerová z Královské vysoké školy pediatrie a dětské péče uvedla, že právě probíhá výzkum, z něhož má vyplynout, proč jsou právě tyto děti nejvíce zasaženy. „Svou roli samozřejmě hraje genetika, ale zároveň se obáváme, že jde o ‚nemoc chudých‘, která postihuje hlavně ty, kteří si nemohou dovolit řádnou péči, obývají vícegenerační domácnosti a nemohou se vyhnout neustálému vystavení viru, protože musí chodit do práce,“ uvedla Whittakerová.
Data, s nimiž přišla doktorka Lyallová, podporuje i jiný výzkum. Ten provedla lékařka Marie Whiteová z dětské nemocnice Evelina v Londýně. Ze 107 případů dětí s PIMS pocházelo zhruba 60% z Afriky nebo z Karibiku. Podle dalších lékařů bude nutné se tímto problémem důrazně a rozsáhle zabývat a to i proto, že více než tři čtvrtiny z nakažených dětí neměly před onemocněním koronavirem žádné jiné například chronické zdravotní problémy. Zhruba dvě třetiny z dětí, trpících tímto syndromem, byli chlapci.
