V centru Moskvy, přímo naproti sídlu zpravodajské služby FSB, dříve KGB, stojí kámen. V roce 1990 byl do ruské metropole převezen ze Soloveckých ostrovů, místa nechvalně proslulého tamním gulagem.
Umístění valounu ze stalinského lágru před Lubjanku mělo symbolizovat, že Rusko „přijalo“ tragickou kapitolu svých dějin. Kámen nahradil stržený památník otce sovětských represí Felixe Dzeržinského, a tím měla v zemi skončit éra vlády všemocné politické policie. Mělo to být vítězství pravdy a svobody, do které se Rusko, ale i celý tehdejší Sovětský svaz, probouzeli.
V Soloveckém kameni se nyní začínají objevovat pomyslné pukliny. Ruská vláda totiž usiluje o likvidaci hnutí Memorial, nejstaršího a nejrespektovanějšího hnutí hájící lidská práva v Rusku. Symbol politických represí se před Lubjankou objevil právě díky Memorialu.
„Chtějí nás zničit“
Poslední slovo Petrušky Šustrové: Temný podzim |
Ruská generální prokuratura požádala Nejvyšší soud o ukončení činnosti organizace. Jako důvod uvedla, že Memorial soustavně porušuje kontroverzní zákon o zahraničních agentech. Státní režim přitom ocejchoval spolek jako zahraničního agenta již před osmi lety.
Organizace je rovněž obviněna z „ospravedlňování činnosti“ například jehovistů, kteří jsou v Rusku označeni za extremistickou organizaci. Proces o osudu Memorialu se má konat již ve čtvrtek 25. listopadu.
„To, čemu je nyní vystaven Memorial, je pokus zahubit a zničit Memorial. Silnému tlaku jsme čelili posledních několik let,“ řekl serveru Lidovky.cz člen správní rady Memorialu Oleg Orlov. Chystaná likvidace organizace má být signálem pro celou ruskou občanskou společnost.
„Přinejmenším posledních deset let ruská vláda ukazuje, že se nechce smířit s nezávislou občanskou společností v zemi. Proto je nejen na nás, ale na celou ruskou občanskou společnost vyvíjen neustálý tlak. Jsme silná a nezávislá instituce občanské společnosti. Jsme známí, úspěšní, vyhráváme soudy v Rusku a Evropě. Proto jsme byli vybráni k likvidaci jako první,“ dodává Orlov.
Memorial bude pokračovat
Obránce lidských práv upozorňuje, že Memorial není jen jedna organizace, ale zastřešuje desítky různých skupin. Ruská vláda chce zlikvidovat dvě nejznámější, Mezinárodní Memorial koordinující práci organizací a lidskoprávní centrum Memorialu.
Problém s migranty? Obraťte se na Lukašenka. Rusko od hranic s EU odvrací zrak, zasáhlo by prý v jediném momentu |
„Ať soud rozhodne jakkoliv, Memorial bude pokračovat ve své činnosti. Ale bude to velmi komplikované,“ má jasno Orlov.
Podle opozičního politika Leonida Gozmana má chystaná likvidace Memorialu několik důvodů. „Memorial ruské vládě překáží, protože vede seznam politických vězňů, tedy lidí, kteří jsou souzeni výlučně za své politické aktivity. V tomto smyslu Memorial vzdoruje represivní politice Kremlu,“ vysvětluje pro Lidovky.cz.
Excesy místo zločinů
Gozman se domnívá, že Memorial překáží vládní moci také proto, že připomíná zločiny sovětského režimu. „Ve vedení Ruska jsou nyní převážně lidé, kteří se snaží všechny tragédie, které nás a jiné národy pod vlivem SSSR potkaly, označovat za excesy jejich vykonavatelů, nikoliv za státní politiku. Oni nechtějí přiznat zločiny státu, kterých se dopouštěl na vlastních lidech,“ říká opozičník.
Tisková konference organizace Memorial k zadržení šéfa její čečenské pobočky Ojuba Titijeva (6. března 2019)
Aktivní část ruské společnosti vyjadřuje nesouhlas se záměrem Kremlu zlikvidovat Memorial. Za organizaci se mimo jiné postavili dva ruští laureáti Nobelovy ceny za mír, poslední sovětský generální tajemník Michail Gorbačov a letos oceněný šéf nezávislého deníku Novaja gazeta Dmitrij Muratov. Prokuraturu společně vyzvali, aby stáhla žalobu a výhrady vůči Memorialu byly řešeny mimosoudní cestou.
„Memorial je symbol postsovětského Ruska. Je to jedna z prvních organizací, která vznikla v době, kdy se naše země začala vracet k normálnímu životu. Nebo to alespoň zkusila,“ podotýká Gozman.
Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. V roce 2018 mělo uskupení přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Organizace proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se ovšem také ochraně lidských práv, především na Severním Kavkaze.
V roce 2009 otřásla Ruskem vražda lidskoprávní aktivistky Memorialu Nataliji Estěmirovové. V čečenské metropoli Grozném ji unesli neznámí muži, tělo aktivistky bylo poté nalezeno v sousedním Ingušsku. Najít a potrestat viníky zločinu slíbil tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Ani po 12 letech není případ uzavřen.
