Na přelomu let 1967 a1968 se údajně uvnitř Komunistické strany Československa připravoval vnitrostranický puč, který měl zabránit nástupu Alexandra Dubčeka do čela strany. S novými informacemi v sobotu přišel slovenský deník Pravda.
Puč proti Dubčekovi připravovali stoupenci prezidenta a dosavadního prvního tajemníka strany Antonína Novotného. Jeho vztahy sDubčekem se vyostřily v říjnu 1967. Podle vojenského historika Michala Štefanského se na přípravách puče podíleli náměstek ministra obrany Vladimír Janko, armádní stranický šéf generál Jan Šejna a náčelník generálního štábu Otakar Rytíř. „Nikdy se jim to však nedokázalo, neboť Rytíř všechno popřel, Šejna zanedlouho utekl na Západ a generál Janko vzápětí spáchal sebevraždu,“ cituje deník Pravda historika Štefanského.
Spory mezi Dubčekem a Novotným naplno vypukly v říjnu roku 1967. Dubček tehdy Novotného tvrdě kritizoval za jeho chování během slavností v Martině. Tehdejší hlavě státu vyčetl, že špatně zachází se Slovenskem, za což mu hrozilo disciplinární řízení a stranický trest. Sporu podle deníku Pravda využili další vlivní lidé ve vedení KSČ, kteří požadovali, aby byly funkce prvního tajemníka strany a prezidenta republiky odděleny.
Novotný si tehdy na pomoc pozval nejmocnějšího muže socialistického bloku, šéfa ruských komunistů Leonida Brežněva. Ten mu ale moc nepomohl. Po setkání s Novotným a Dubčekem totiž koncem roku 1967 prohlásil okřídlené „Eto vaše dělo.“ KSČ dostala výběr svého prvního muže do vlastních rukou.
Vedení strany měl o přerozdělení moci jednat ještě před vánočními svátky, nakonec ale byla volba odložena na 5. leden 1968. Atehdy přišla chvíle generála Šejny a jeho lidí. Vánoční přestávku chtěli využít pro tichý převrat za asistence armády.
Puč proti Dubčekovi připravovali stoupenci prezidenta a dosavadního prvního tajemníka strany Antonína Novotného. Jeho vztahy sDubčekem se vyostřily v říjnu 1967. Podle vojenského historika Michala Štefanského se na přípravách puče podíleli náměstek ministra obrany Vladimír Janko, armádní stranický šéf generál Jan Šejna a náčelník generálního štábu Otakar Rytíř. „Nikdy se jim to však nedokázalo, neboť Rytíř všechno popřel, Šejna zanedlouho utekl na Západ a generál Janko vzápětí spáchal sebevraždu,“ cituje deník Pravda historika Štefanského.
Spory mezi Dubčekem a Novotným naplno vypukly v říjnu roku 1967. Dubček tehdy Novotného tvrdě kritizoval za jeho chování během slavností v Martině. Tehdejší hlavě státu vyčetl, že špatně zachází se Slovenskem, za což mu hrozilo disciplinární řízení a stranický trest. Sporu podle deníku Pravda využili další vlivní lidé ve vedení KSČ, kteří požadovali, aby byly funkce prvního tajemníka strany a prezidenta republiky odděleny.
Novotný si tehdy na pomoc pozval nejmocnějšího muže socialistického bloku, šéfa ruských komunistů Leonida Brežněva. Ten mu ale moc nepomohl. Po setkání s Novotným a Dubčekem totiž koncem roku 1967 prohlásil okřídlené „Eto vaše dělo.“ KSČ dostala výběr svého prvního muže do vlastních rukou.
Vedení strany měl o přerozdělení moci jednat ještě před vánočními svátky, nakonec ale byla volba odložena na 5. leden 1968. Atehdy přišla chvíle generála Šejny a jeho lidí. Vánoční přestávku chtěli využít pro tichý převrat za asistence armády.
| Více si přečtěte v pondělním vydání deníku |
