„Přeju si, stejně jako moji ministři a vláda, abych byl lidem po boku a byl svědkem co nejrychlejšího obnovení míru, klidu a bezpečí,“ řekl Macron, který absolvoval let dlouhý přibližně 16 000 kilometrů.
„Další rozhodnutí přijmu s ohledem na zahájení jednání o politické dohodě. Mým cílem stále je prosadit schválení volební reformy, ale vše záleží na tom, jak se situace bude vyvíjet,“ uvedl. Upozornil, že nyní neexistuje mezi jednotlivými stranami konfliktu shoda, jaký by měl být osud francouzského území v budoucnu. „O politické budoucnosti ostrova by mělo rozhodovat i občanské referendum,“ uvedl Macron. Návrat míru a klidu do Nové Kaledonie podle něj zabere nejméně „několik dní“.
Na ostrově si z vrtulníku prohlédl oblasti zdevastované nepokoji, po nichž zůstalo šest mrtvých a rozsáhlé materiální škody v důsledku výtržností, žhářství a rabování. „Ekonomické škody jsou kolosální,“ řekl.
Uvedl, že policejní posily z Paříže, které na ostrov dorazily po vyhlášení výjimečného stavu z minulého týdne, zůstanou v Nové Kaledonii, dokud bude potřeba. „Dokonce i v době olympijských her,“ dodal s odkazem na letní olympiádu, která začne v Paříži 26. července.
Nepokoje v Nové Kaledonii vypukly minulé pondělí a vyplývají z protestů proti reformě místní ústavy, kterou začal projednávat francouzský parlament. Návrh by v zámořském teritoriu s 270 000 obyvateli rozšířil volební právo, které dosud měli jen domorodí Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žili už v roce 1998.
Odpůrci chystaných změn ústavy mají obavy, že by byly výhodné pro novokaledonské profrancouzské politiky, a naopak by dále upozaďovaly Kanaky, kteří v minulosti trpěli v důsledku přísné politiky segregace a dalekosáhlé diskriminace. Mezi potomky kolonizátorů a dalších přistěhovalců, kteří chtějí zůstat součástí Francie, a domorodým obyvatelstvem vládne napětí už desítky let.
V metropoli Nouméa se Macron sešel s prezidentem Louisem Mapouem, se zástupci skupin podporujících nezávislost Nové Kaledonie i s reprezentanty profrancouzského tábora. „V nadcházejících hodinách a dnech budou provedeny nové operace, aby byl obnoven pořádek,“ řekl na jednání.
Podle agentury Reuters demonstranti v Nové Kaledonii i ve čtvrtek pokračovali v blokádách silnic a obyvatelé na sociálních sítích sdíleli rady, jak si obstarat potraviny, palivo a léky.
Macron uvedl, že ukončení blokád silnic je podmínkou pro odvolání výjimečného stavu.
Nepokoje na Nové Kaledonii vypukly minulé pondělí a vyplývají z protestů proti reformě místní ústavy, kterou začal projednávat francouzský parlament. Návrh by v zámořském teritoriu rozšířil volební právo, které dosud měli jen domorodí Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žili už v roce 1998.
Odpůrci chystaných změn mají obavy, že by byly výhodné pro novokaledonské profrancouzské politiky, a naopak by dále marginalizovaly Kanaky, kteří v minulosti trpěli v důsledku přísné politiky segregace a dalekosáhlé diskriminace. Mezi potomky kolonizátorů a dalších přistěhovalců, kteří chtějí zůstat součástí Francie, a domorodým obyvatelstvem vládne napětí už desítky let.
Nová Kaledonie
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
