Neděle 23. června 2024, svátek má Zdeňka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Macron žehlil vztahy s Berlínem. Se Scholzem se neshodnou na celé řadě věcí

Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel se svou manželkou Brigitte na třídenní návštěvu Německa. Je to první státní návštěva francouzské hlavy státu ve spolkové republice po 24 letech. (26. května 2024) foto: AP

Francouzskému prezidentovi se dostalo v Německu velkolepého přijetí, které dalo na chvíli zapomenout na neshody minulých měsíců.
  19:22

Traduje se, že Francie a Německo sledují v rámci Evropské unie zpravidla stejné cíle, někdy se však liší ve způsobu, jak jich dosáhnout.

V minulých měsících se to ukázalo především v jejich rozdílných přístupech k válce na Ukrajině. Jestliže francouzský prezident Emmanuel Macron opakovaně nevyloučil nasazení západních vojáků v zemi, pro německého kancléře Olafa Scholze je podobná představa nemyslitelná.

Oba lídři se také neshodnou v jiných oblastech, přičemž jejich výčet už vydá na obsáhlý seznam: rozděluje je pohled na budoucnost jaderné energetiky či na podobu obchodní politiky. Dlouhodobě mají Francie a Německo odlišné pohledy, pokud jde o možnost, že by Evropská unie prováděla aktivní průmyslovou politiku. Podle představ Paříže by totiž měla mít EU k dispozici fondy, z nichž by bylo možné cíleně investovat do rozvoje umělé inteligence, ochrany klimatu nebo rozvoje vlastních zbrojních kapacit. Berlín to odmítá.

První státní návštěva po 24 letech. Macrona přivítali v Německu

Příležitost pro nalezení shody s německými partnery dostal prezident Macron během třídenní státní návštěvy v Německu, kterou zahájil v neděli. Takto oficiálně přijel do země jako vůbec první francouzský prezident po 24 letech. Postupně by měl Macron navštívit Berlín, Drážďany a Münster. V německé metropoli se mu už v neděli dostalo nejvyšších poct, včetně nastoupené čestné jednotky a večerního státního banketu. Předtím se zde zúčastnil Slavnosti demokracie pořádané německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem při příležitosti 75. výročí od přijetí německé ústavy.

Pondělní den pak trávil francouzský prezident ve východoněmeckém Sasku. Nejprve navštívil zámek Moritzburg, kde se natáčela vánoční pohádka Tři oříšky pro Popelku. Později přednesl v Drážďanech před znovu zrekonstruovanou Frauenkirche programový projev o Evropě. Šlo o třetí řeč tohoto druhu od chvíle, co se stal v roce 2017 prezidentem.

V úterý má Macron v Münsteru obdržet Cenu vestfálského míru, a to jako výraz ocenění jeho úsilí o mír v Evropě. Posledním termínem francouzského prezidenta v Německu je jeho úterní účast na společném zasedání vlád obou států na zámku Meseberg nedaleko Berlína.

Jak moc má být Evropa suverénní?

Macronův pobyt v Německu je příležitostí k odbourání napětí, které se mezi vládami obou zemí v poslední době nahromadilo. Nedokázaly jej odstranit ani zavedené formáty rozhovorů, při nichž se pravidelně scházejí resortní ministři, vysocí státní úředníci či v neposlední řadě i Macron se Scholzem při příležitosti summitů Evropské unie.

Rovněž ohledně jejího dalšího uspořádání se Scholz s Macronem neshodnou. Zatímco francouzský prezident neustále zdůrazňuje, že sedmadvacítka se musí stát ekonomicky a vojensky nezávislejší na USA, je Scholz daleko opatrnější.

Macron přiletěl na Novou Kaledonii zmítanou nepokoji. Ústavní reformu odložil

Naopak, Berlín vidí ve Spojených státech stále hlavní bezpečnostní záruku pro Německo, zatímco na partnerství s Francií pohlíží jako na jeho doplněk. A to i pro případ, že by po listopadových volbách v USA zvítězil směr prosazující odklon od Evropy. Tento postoj navíc sdílí i hlavní opoziční strana v Německu, křesťanští demokraté (CDU), kteří mají šanci vyhrát za rok v zemi volby.

Odlišné pohledy mají Francie a Německo také na mezinárodní obchod. „Nemůžeme zůstat jediní, co dodržují stará pravidla mezinárodního obchodu,“ prohlásil francouzský prezident v dubnu. Pokud podle něj Čína a USA nadměrně dotují svá strategická ekonomická odvětví, nemůže se Unie tvářit, že se nic neděje. Proto například Paříž už nějakou dobu požaduje zavedení cel na zboží z Číny, což Berlín odmítá.