Několikahodinová seance ve vládním letovisku nedaleko Samary byla už předem odsouzena k neúspěchu. Brusel a Moskva měly začít jednat o nové politicko-ekonomické smlouvě mezi oběma bloky, Polsko a Litva však takový krok už na začátku týdne zablokovaly. Polsko proto, že Rusové bezdůvodně uplatňují embargo na dovoz polského masa, a Litva tím odpověděla na uzavření přívodu ruské ropy do země. Německo coby předsedající stát unie trvalo na tom, aby se summit konal, s tím, že to bude příležitost si věci vzájemně vyříkat.
A to se také stalo. Merkelová rozehrála partii už tím, že se veřejně zastala Putinových oponentů, kteří plánovali protestní demonstrace v místě konání schůzky. Ruské úřady jim znemožnily příjezd do Samary a řadu z nich, včetně bývalého šachového mistra světa Garriho Kasparova, zadržely. „Znepokojuje mě to a doufám, že dostanou šanci vyjádřit svůj názor,“ prohlásila úřadující šéfka unie, s Putinem po svém boku.
Štafetu po Merkelové převzal José Barroso, který poznamenal, že schůzka byla příležitostí „říct ruským partnerům, že těžkosti jednoho členského státu jsou těžkostmi celého bloku“. „Polský problém je evropský problém. Litevské a estonské problémy jsou také problémy celé Evropské unie,“ řekl Barroso v narážce jak na polské maso a uzavření ropovodu pro Litvu, tak na kyberválku, které v posledních týdnech čelí Estonsko. Ta vypukla poté, co Estonci z centra své metropole odstranili pomník Neznámému vojínovi. Počítačoví experti připisují autorství virů a spamů, které zahltily estonské webové stránky, ruským zdrojům.
Putin se nenechal zaskočit. Na adresu zadržených demonstrantů prohlásil, že šlo o „preventivní opatření, tak běžná v evropských státech“, a dal najevo své „udivení“ nad spojováním smlouvy mezi unií a Ruskem s problémy Polska či Litvy. „Jak souvisí dodávky masa z nějaké země unie – řekněme – se společným kosmickým programem? Polsko se kosmickým programem nezabývá, na rozdíl třeba od Francie nebo Německa,“ řekl Putin. Odmítl také nařčení z vydírání baltských republik a pustil se do tradiční kritiky zacházení s tamní ruskojazyčnou menšinou.
„Situace se změnila. Rusko se ve srovnání s 90. lety změnilo a jiný je i jeho ekonomický potenciál,“ chystal se pak ruský prezident k obvyklé lekci, „a změnila se i unie. Zvýšil se počet jejích členů a uvnitř se stalo složitější řešit otázky, které se dříve řešily snáze. Chápeme to a soucítíme s vedením EU,“ dokončil Putin. „Putin uplatňuje vůči evropským státům metodu 'rozděl a panuj', a proto je nesmírně důležité, že na to unie reagovala pevným jednotným postojem,“ říká politolog Fraser Cameron z bruselského Euro-ruského centra.
Na přetřes se v Samaře dostaly i další spory na lince Brusel–Moskva – ohlášené ruské veto samostatnosti Kosova anebo základny v Česku a Polsku. Ani tady se názory nijak nesblížily. Merkelová pouze přiměla Putina, aby slíbil, že Rusko bude evropským zemím včas hlásit poruchy na ropovodech a plynovodech mířících na západ.
A to se také stalo. Merkelová rozehrála partii už tím, že se veřejně zastala Putinových oponentů, kteří plánovali protestní demonstrace v místě konání schůzky. Ruské úřady jim znemožnily příjezd do Samary a řadu z nich, včetně bývalého šachového mistra světa Garriho Kasparova, zadržely. „Znepokojuje mě to a doufám, že dostanou šanci vyjádřit svůj názor,“ prohlásila úřadující šéfka unie, s Putinem po svém boku.
Štafetu po Merkelové převzal José Barroso, který poznamenal, že schůzka byla příležitostí „říct ruským partnerům, že těžkosti jednoho členského státu jsou těžkostmi celého bloku“. „Polský problém je evropský problém. Litevské a estonské problémy jsou také problémy celé Evropské unie,“ řekl Barroso v narážce jak na polské maso a uzavření ropovodu pro Litvu, tak na kyberválku, které v posledních týdnech čelí Estonsko. Ta vypukla poté, co Estonci z centra své metropole odstranili pomník Neznámému vojínovi. Počítačoví experti připisují autorství virů a spamů, které zahltily estonské webové stránky, ruským zdrojům.
Putin se nenechal zaskočit. Na adresu zadržených demonstrantů prohlásil, že šlo o „preventivní opatření, tak běžná v evropských státech“, a dal najevo své „udivení“ nad spojováním smlouvy mezi unií a Ruskem s problémy Polska či Litvy. „Jak souvisí dodávky masa z nějaké země unie – řekněme – se společným kosmickým programem? Polsko se kosmickým programem nezabývá, na rozdíl třeba od Francie nebo Německa,“ řekl Putin. Odmítl také nařčení z vydírání baltských republik a pustil se do tradiční kritiky zacházení s tamní ruskojazyčnou menšinou.
„Situace se změnila. Rusko se ve srovnání s 90. lety změnilo a jiný je i jeho ekonomický potenciál,“ chystal se pak ruský prezident k obvyklé lekci, „a změnila se i unie. Zvýšil se počet jejích členů a uvnitř se stalo složitější řešit otázky, které se dříve řešily snáze. Chápeme to a soucítíme s vedením EU,“ dokončil Putin. „Putin uplatňuje vůči evropským státům metodu 'rozděl a panuj', a proto je nesmírně důležité, že na to unie reagovala pevným jednotným postojem,“ říká politolog Fraser Cameron z bruselského Euro-ruského centra.
Na přetřes se v Samaře dostaly i další spory na lince Brusel–Moskva – ohlášené ruské veto samostatnosti Kosova anebo základny v Česku a Polsku. Ani tady se názory nijak nesblížily. Merkelová pouze přiměla Putina, aby slíbil, že Rusko bude evropským zemím včas hlásit poruchy na ropovodech a plynovodech mířících na západ.
