Na Kypru i na Maltě se bude moci platit starou měnou až do konce ledna. Podle analytiků však z velké části vymizí z oběhu během dvou týdnů.
Dalším kandidátem na vstup do eurozóny je Slovensko, které by chtělo přijmout euro od 1. ledna 2009. Česko má problémy s plněním některých kritérií podmiňujících zavedení eura a zatím si nestanovilo cílové datum vstupu do eurozóny.
Ačkoli je na obou ostrovech hrubý národní produkt na jednoho obyvatele nižší než v eurozóně (na Kypru 92 procent a na Maltě 71,5 procenta), mají silný ekonomický růst (kolem čtyř procent) a vysloužily si pochvalu Bruselu za přípravu na zavedení nové měny.
Oba státy přijetí evropské měny bouřlivě oslavily. Na Maltě, kde euro nahradilo maltskou liru, lidé slavili zároveň s vítáním nového roku koncerty a ohňostroji v metropoli Vallettě. Na Kypru na euro přecházejí dokonce i dvě zdejší britské vojenské základny u města Dekelia a na poloostrově Akrotiri.
Malta, která tak přišla o svou pověst daňového ráje, hodlá využít vstupu do eurozóny k většímu zaměření ekonomiky na služby a špičkovou technologii. Kypr doufá, že přijetí eura přitáhne investory, podpoří růst a zvýší měnovou stabilitu. Zjednodušení nastanou i v turistice, která je pro oba ostrovy klíčovým sektorem ekonomiky.
Kypr je rozdělen od roku 1974 na řeckou a tureckou část, která zaujímá severní třetinu ostrova. Členem unie je pouze mezinárodně uznávaná Kyperská republika, řeckokyperská část ostrova. V tureckokyperské části nadále platí turecká lira.
Příchod eura se ovšem na Kypru i na Maltě setkává také s obavami. Podle průzkumů, které nedávno uskutečnila Evropská unie, se téměř 70 procent Kypřanů obává, že euro urychlí inflaci, která nyní dosahuje tří procent. V obou zemích byla původní měna silnější než euro: na Maltě se euro rovná 0,4292 maltské liry a na Kypru 0,585274 kyperské libry.