Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková v reakci v Praze uvedla, že vláda by v dohledné době mohla tuto otázku uspokojivě vyřešit. Podle ministryně se nyní uskutečnila jednání s vedením Jihočeského kraje, obce Lety i firmy AGPI, která vepřín vlastní.
Dosáhlo se nyní značného pokroku v jednáních a vláda snad bude s to v dohledné době dosáhnout přijatelného řešení. S tím však podle ní musí souhlasit především zástupci pozůstalých. "To má pro mě větší hodnotu než jednoznačný verdikt Evropského parlamentu, který pochopitelně musíme respektovat," řekla ministryně.
Březina: Ať to platí Němci
Rezoluce se nelíbí některým českým europoslancům, mimo jiné poslancům za ODS, kteří hlasovali proti přijetí tohoto textu. "Ve skutečnosti je vztah k romské menšině problémem komplexním a celoevropským, který se týká téměř všech členských zemí EU," řekl europoslanec Jan Zahradil a dodal, že je nepřijatelné, aby v rozporu se skutečností byla v tomto ohledu demonstrativně pranýřována pouze jedna země.
Podobný názor vyslovil i poslanec za KDU-ČSL Jan Březina. "Chce-li Evropská unie do této otázky spadající do svrchované pravomoci orgánů ČR zasahovat, měla by jedním dechem dát na stůl potřebné dvě miliardy korun, které jsou k likvidaci prasečáku a k vybudování památníku potřeba. Bez toho se jedná jen o laciné a populistické moralizování," doplnil.
S rezolucí o jednotné strategii ve vztahu k Romům přišel německý poslanec za Zelené Milan Horáček, což se nelíbí Březinovi. "Když už má potřebu za Lety někoho kárat, měl by si vzít na paškál německé orgány jako právní nástupce německé nacistické moci, která byla v protektorátu Čechy a Morava faktickým nositelem moci," řekl český europoslanec a dodal, že historická odpovědnost za existenci koncentračního tábora v Letech v době druhé světové války neleží na českých orgánech, ale na německých.
Romy se bude zabývat i Špidla
Po jednotné strategii, která by zajistila větší ochranu romské menšiny, volají delší dobu neziskové organizace. Před časem dokonce zaslali dopis předsedovi Evropské komise José Barrosovi, v němž obviňují Brusel, že se k celému problému dosud stavěl spíš pasivně a odpovědnost přenášel především na členské státy. Problémem diskriminace Romů by se měla časem zabývat skupina, která má na starosti lidská práva a skládá se z deseti evropských komisařů. Jejím členem je mimo jiné i eurokomisař pro sociální věci Vladimír Špidla.
V Evropské unii lze totiž zatím za jedinou snahu o řešení údajné diskriminace Romů a menšin považovat směrnici o rasové rovnosti. ČR a Slovensko ovšem patří ke 14 zemím, s nimiž komise zahájila v červnu loňského roku řízení kvůli tomu, že do svého práva stále směrnici nezavedly.
Není to poprvé, co Evropský parlament žádá odstranění vepřína. Ten byl vystavěn na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy, kde podle historických pramenů přišlo za války o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně.
