Podle hodnoticí zprávy Evropské komise se Bosna a Hercegovina za poslední měsíce významně posunula kupředu a přijala důležité reformy, například zákon o předcházení střetům zájmů či o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
„Bosna a Hercegovina učinila významné kroky ke zlepšení systému justice, boje proti korupci, organizovanému zločinu a terorismu a zlepšení zvládání migrace,“ uvedla Komise. Rovněž i zahraniční a bezpečnostní politika Bosny a Hercegoviny „je v plném souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, což je významný, pozitivní a zásadní krok v době plné geopolitických zvratů,“ dodala EK.
Země formálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status země získala až v prosinci 2022.
„Od té doby, co jsme jí udělili kandidátský status, učinila Bosna a Hercegovina velké kroky vpřed. Za více než rok bylo dosaženo většího pokroku než za celé desetiletí. Samozřejmě, že ke vstupu do EU je nutný větší pokrok, ale tato země ukazuje, že dokáže splnit kritéria členství a naplnit touhu svých občanů stát se součástí naší rodiny. To je důvod, proč doporučujeme Radě zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Dodala, že budoucnost balkánské země spočívá v Evropské unii. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella pak úterní doporučení vysílá „důležité poselství o podpoře všem občanům“ Bosny a Hercegoviny. Borrell rovněž ocenil pokrok Ukrajiny a Moldavska na cestě do EU.
Začít přístupová jednání s Ukrajinou, Moldavskem, ale také i s Bosnou, nicméně s výhradami, doporučila Evropská komise již loni v říjnu. Bosna ale ještě musela splnit dodatečné podmínky. Ty nyní podle hodnoticí zprávy Komise splnila. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce. Ten musí schválit znovu celá sedmadvacítka. Země, která v tu chvíli Radě EU předsedá, pak svolá mezivládní konferenci.
Po mezivládní konferenci by pak měl nastat takzvaný screeningový proces, který bude zkoumat, do jaké míry se liší či shoduje legislativa kandidátských zemí s tou unijní. Screening je nutným předpokladem k otevření takzvaných klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol, popsala bruselským novinářům další postup Jana Juzová z institutu Europeum.
Bosna byla v letech 1992 až 1995 dějištěm krvavé války. Země je od daytonské mírové smlouvy rozdělena na dva vysoce autonomní celky, vedle Republiky srbské je to chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny. Dohromady je spojuje slabá centrální vláda, která je povětšinou ochromená spory mezi zástupci tří hlavních etnik. Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu Christian Schmidt, který dohlíží na dodržování daytonské dohody, opakovaně varuje, že zemi hrozí rozpad.
