Jen loni se pod záštitou ruského Národního protiteroristického výboru (NPV) konalo na pětadvacet konferencí, kulatých stolů a dalších akcí. Podle portálu The Insider se většina z nich soustředila na „zhoubný vliv“ USA, Evropské unie či Kyjeva. Pokud se hovořilo o radikálních organizacích, pak většinou o neonacistech, a to v souvislosti s Ukrajinou.
Ruský prezident Vladimir Putin uvádí „denacifikaci“ jako jeden z důvodu pro rozpoutání války v sousední zemi. Skutečnost, že v ukrajinském parlamentu není zastoupena žádná krajně pravicová strana (na rozdíl od Ruska) nebo fakt, že prezident Volodymyr Zelenskyj je sám židovského původu a jeho příbuzní umírali za holokaustu, Kreml nevidí jako překážku pro to, aby ho mohl nazývat nacistou.
„Kultura proti terorismu“, stálo v názvu konference NPV, která se loni v srpnu odehrála jen kousek od Crocus City Hall. Akce se zúčastnilo 450 kulturních pracovníků, přičemž řečníci se zaměřili na „boj proti teroristické ideologii“ a prevenci „negativních jevů“ u mládeže.
„Radikalizaci obyvatelstva napomáhá informační válka, kterou proti Rusku vede řada států a jejímiž hlavními metodami jsou vytváření atmosféry nemorálnosti a bezduchosti a překrucování dějin,“ prohlásil tehdy Andrej Kuzmičjov, šéf moskevské protiteroristické komise.
Ačkoli západní zpravodajci v týdnech před útokem Moskvu na nebezpečí útoku extremistů upozornili, ruská tajná služba FSB mu nedokázala předejít. K úderu, který si vyžádal 144 mrtvých, se přihlásila afghánská odnož IS. Úřady zadržely jedenáct podezřelých pocházejících z Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. Další podezřelí byli dopadeni v Dagestánu na jihu Ruska.
25. března 2024 |
Soustředění na okupovaná území
Národní protiteroristický výbor vznikl v roce 2006 a jeho úkolem je koordinace činností v boji proti terorismu. V jeho čele stojí ředitel FSB Alexandr Bortnikov. Ačkoli dříve podle The Insideru funkcionáři NPV hovořili o IS jako o jednom z hlavních nepřátel Ruska, po zahájení invaze na Ukrajině se jejich rétorika zaměřila na ukrajinské a západní zpravodajské služby.
Loni na jaře NPV uspořádal na moskevské Finanční univerzitě povinnou přednášku o boji proti terorismu, fašismu a radikální ideologii mezi mladými. Obsah se zaměřil na čečenské války, Ukrajinu a vlastenectví. O islámském radikalismu nepadla ani zmínka. Většina vystoupení se soustředila na „skrytou propagandu neonacistické ideologie“ v informačním prostoru.
Krátce poté se konala konference v Tambově, jejíž prioritou bylo „zabránit šíření extremismu na nových ruských územích“, tedy na okupovaných částech ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Podobné akce se konaly na mnoha místech v zemi. „Důraz byl kladen na boj proti Ukrajině a jejím ,kurátorům’ ze Západu,“ píše The Insider.
Kromě akcí pro dospělé a mladistvé NPV nezapomíná ani na děti a vydává pro ně pestrobarevný časopis s názvem Spasajkin (Zachránce), který má ruskou omladinu „chránit před zahraničním vlivem“, jenž „zasévá lhostejnost, závislost a narušuje ruskou koncepci státnosti“.
Putin stále ukazuje na Ukrajinu
Měsíc před březnovou tragédií se odehrálo zasedání NPV, kde Bortnikov prohlásil, že západní zpravodajské služby, a „jimi řízená ukrajinská centra informačních a psychologických operací“, se snaží zapojit ruské občany do podvratné a teroristické činnosti. Uvedl také, že od února 2022 ruský internetový dozor Roskomnadzor odstranil 37 tisíc příspěvků souvisejících s činností ukrajinských neonacistických organizací. O IS opět pomlčel.
Ačkoli se Islámský stát k úderu hrdě hlásí a řada zahraničních expertů tato prohlášení označila za věrohodná, ruské vedení v čele s Putinem se nadále snaží útok spojovat s Ukrajinou. „Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ řekl ve čtvrtek Putin.
„Naše země demonstruje unikátní příklad mezináboženské a mezietnické jednoty,“ uvedl šéf Kremlu s tím, že Rusko si i na mezinárodním poli vede tak, že by islamisté neměli k útoku na něj důvod.
Český bezpečnostní expert Adam Dolník ale v minulém týdnu upozornil, že organizace si už v minulosti brala za cíl Rusy. V této souvislosti připomněl útok z roku 2015 na let z egyptského Šarm aš-Šajchu do Petrohradu nebo útok na ruskou ambasádu v Kábulu z roku 2022.
Rusko v nedávné historii zažilo i několik velkých útoků spojovaných s čečenskými separatisty. V roce 2010 připravily 40 lidí o život sebevražedné útoky v moskevském metru. Při útoku na školu v Beslanu v roce 2004 zahynulo přes 330 lidí. V roce 2002 zemřelo při obléhání divadla Dubrovka čečenskými ozbrojenci a následném zásahu ruského komanda 129 civilistů.
31. srpna 2014 |
