Ohrožené Německo. Džihádisté mohou udeřit jako ve Francii, varuje policie |
„Velmi stojíme o evropské řešení, to však nyní není v dohledu,“ řekl Söder. „Potřebujeme plán B. Dokud nezačnou evropská řešení skutečně fungovat, potřebujeme účinná řešení na národní úrovni,“ dodal.
„Potřebujeme omezit imigraci, důsledně posílat zpět neúspěšné žadatele o azyl, stanovit větší počet bezpečných států (jejichž občané nemají na azyl nárok), zabezpečit vlastní hranice a zajistit více policistů na veřejných prostranstvích,“ uvedl Söder. Uzavření hranice podle něj neohrozí existenci schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. „Naopak. Kdybychom nejednali, Schengen by se zhroutil, protože by ho občané neakceptovali,“ řekl.
Uprchlická krize jako evropský problém
K většímu zabezpečení hranic a k odmítání uprchlíků vyzval v pondělí v deníku Süddeutsche Zeitung také bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber. „Musíme se postarat o to, aby se uprchlická krize řešila jako evropský problém. Musíme jasně dát najevo, že znovu začneme dodržovat německé a evropské právo. A právo říká, že když někdo přijíždí do Německa z Rakouska, přichází z bezpečné třetí země,“ řekl Stoiber s tím, že tito příchozí nemají v Německu na azyl nárok, protože o něj mohli požádat už v Rakousku.
Německo vrací uprchlíky zpět, říká Rakousko. Iráčané chtějí pasy na cestu domů |
Söder rovněž vyjádřil přesvědčení, že do Německa stále přichází příliš uprchlíků, přestože proti říjnu se jejich počet snížil. „To, že je počet nyní nižší, je důsledek počasí, ne politiky,“ řekl a podpořil požadavek současného bavorského premiéra Horsta Seehofera na stanovení horní hranice počtu příchozích.
Stanovení horní hranice pro počet uprchlíků dlouhodobě odmítá kancléřka Angela Merkelová, přestože sama mluví o potřebě snížit počet přicházejících běženců. Podle Södera se bavorští politici budou snažit Merkelovou přesvědčit o svém postoji, spekulace o možném odvolání kancléřky však odmítl.
Německé úřady chtějí běžencům určovat místo bydlištěNěmecké úřady chtějí uprchlíkům na tři roky určovat místo trvalého bydliště. Přestěhovat by se mohli jen v případě, že by našli práci jinde. S odvoláním na interní dokumenty Spolkové agentury práce (BfA) to v pondělí napsal deník Bild. Podle listu má připravované opatření zabránit tvorbě ghett ve velkých městech, kam se běženci často chtějí dostat. Od začátku roku platí pro uprchlíky tříměsíční rezidenční povinnost. Podle BfA je však tato lhůta příliš krátká a běženci se po jejím uplynutí stěhují do velkých měst, kde žijí komunity lidí pocházejících ze stejného regionu, jež mají podobnou kulturu. Sestěhování těchto osob však vede k vytváření paralelních společností nebo ghett a lidé, kteří v nich žijí, nemají zájem na integraci do německé společnosti. Často ani nemají motivaci naučit se německy, takže nezískají práci. To by mohlo podle úřadů do budoucna znamenat bezpečnostní riziko. BfA proto žádá zákonodárce, aby uložili běžencům povinnost zůstat na přiděleném místě bydliště tři roky. Povolení k přestěhování by uprchlík dostal pouze v případě, že by odjinud obdržel nabídku práce a zároveň tam měl zajištěné ubytování. Agentura předpokládá, že pokud se budou běženci delší dobu zdržovat na stejném místě, budou mít větší šanci stát se součástí tamní společnosti. Do Německa loni přišlo na 1,1 milionu běženců, nejvíc od konce druhé světové války. Politici v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou nyní uvádějí, že se počet příchozích běženců musí snížit, protože Německo dlouhodobě nedokáže takový počet přistěhovalců integrovat. |
