Neděle 17. ledna 2021svátek má Drahoslav -5 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Facebook podle kritiků šíří nenávist a vydělává na násilí. Vnější tlak ale pro síť nemusí být ten nejzásadnější

Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, na bezpečností konferenci v Mnichově. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, na bezpečností konferenci v Mnichově. | foto: Reuters

Po odchodu programátora Facebooku a jeho otevřeném dopisu narůstá kritika za to, že síť nedostatečně kontroluje šíření nenávisti a údajně vydělává na násilí. Facebook je obviňován ze spoluviny za barmskou genocidu, ze střelby při amerických protestech a v mnoha dalších kauzách. Firmu ale nejvíce mohou ohrozit odchody některých zaměstnanců.

Na začátku září zažil Facebook velký otřes. Programátor Ashok Chandwaney rezignoval a zveřejnil otevřený dopis, který začal rezonovat společností. „Facebook se rozhodl být na špatné straně historie.“ varuje Chandawey podle The Guardian.

„Nemám žaludek na to být součástí organizace, která vydělává na šíření nenávisti ve Spojených státech a dalších zemích,“ píše programátor. V dopise uvádí tři velké kauzy, ve kterých podle něj Facebook zásadně selhal.

Role Facebooku při genocidě muslimů v Barmě

První kauza je podle programátora podíl viny Facebooku na barmské genocidě. Ta probíhala v letech 2016 a 2017, po tu dobu barmská armáda masově vraždila, znásilňovala a cíleně perzekuovala muslimskou menšinu Rohingů, což mělo za důsledek masovou migraci, při které více než 800 000 Rohingů uprchlo do sousední Bangladéše. Celý masakr popisuje ve své zprávě Rada OSN pro lidská práva.

Facebook podle serveru Time již v roce 2018 přiznal, že tuto platformu využívali strůjci masakrů a že jim jejich účty síť neblokovala. Následně na výzvy světových organizací Facebook účty a stránky smazal a data zálohoval. Dodnes se objevují spekulace, že kdyby Facebook reagoval dřív, mohl být počet obětí a rozsah genocidy menší, jak uvádí Time.

Současný postoj Facebooku však vyvolává další rozpory. Překvapivě Gambie, nejmenší africká země, která toho nemá s Barmou tolik společného, se rozhodla bojovat za spravedlnost, píše CS Monitor. Vede proces u Mezinárodního soudního dvoru v Haagu, ve kterém chce usvědčit barmské hodnostáře z genocidy.

Aby mohli žalobci Facebook usvědčit, vyžádali si u federálního soudu Spojených států od Facebooku dokumenty o komunikaci mezi barmskými armádními generály a mnoho dalších dat, které si sociální síť v roce 2018 zálohovala.

O to stejné požádala Gambie Twitter, ten ihned začal spolupracovat. Facebook však nikoli. Vedení firmy podle Time řeklo, že požadavek je „nezvykle široký a nepřiměřeně zatěžující“ a vyzval americký soud, aby požadavek zamítnul.

Dále Facebook podle Time argumentoval tak, že žádost Gambie je porušením zákona Spojených států. Zákon, na který Facebook odkazuje, má však primárně hájit soukromí lidí, nikoli jiných státních aktérů. Očekává se, že americký soud Gambii vyhoví, jelikož americký zákon z podstaty věci nemůže chránit pachatele genocidy, uvádí Time. Gambie bude Facebooku oponovat u soudu 18. října 2020.

Facebook, americké protesty a Donald Trump

Druhou kontroverzní kauzu, kterou Chandaway v dopise uvádí, je událost z letošního července, která pokračuje dodnes. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg bránil rozhodnutí firmy neumírňovat vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nejslavnější se stal Trumpův výrok týkající se amerických protestů, který se dá přeložit jako: „Když začne rabování, má se začít střílet.“ (When the looting starts, the shooting starts.)

Trumpův post podle serveru Vox přímo odkazuje na zásahy proti bojovníkům za rovnoprávnost v šedesátých letech, stejná slova totiž pronášeli velitelé tehdejších policejních složek. Zásahy policie proti protestujícím v šedesátých letech jsou vnímány jako rasově podnícené a nepřiměřeně brutální. Trumpova slova tak podle kritiků vedou k prohlubování rasismu a vybízejí k násilí.

Rival Facebooku, Twitter, Trumpovo stejné vyjádření ihned odstranil. Zuckerberg stále trvá na rozhodnutí, že Trumpův post není třeba odstranit. Podle Vox uvedl, že výrok není proti „pravidlům Facebooku“. V reakci na to se uskutečnily protesty stovek zaměstnanců proti Zuckebergovi a desítky jich dokonce odešlo ze svých pozic, uvádí CBS News.

Třetí kontroverze se týká rovněž amerických protestů. Přesněji skupiny Kenosha Guard, která byla na Facebooku více než 455krát nahlášena za šíření násilí, zároveň pořádala otevřeně události, na kterých vyzývala participanty, aby si s sebou nosili zbraně.

Ředitel Facebooku Mark Zuckerberg ji rovněž odmítl smazat. Facebook stránku odstranil až na konci srpna potom, co sedmnáctiletý mladík, aktivní člen facebookové skupiny, údajně zastřelil dva protestující z hnutí Black Lives Matter, jak informuje BuzzFeed News.

Podobných incidentů týkajících se spojení Facebooku a amerických protestů se v posledních měsících odehrálo více. Soukromé i veřejné skupiny rekrutují na Facebooku členy, fotí si zbraně, dokonce se domlouvají na zabíjení policistů a připravují se na nadcházející občanskou válku mezi nimi a hnutím Black Lives Matter, uvádí The Guardian.

„Členové těchto skupin nepoužívají tuto platformu, aby sdíleli fotky svých dětí. Extremistické skupiny používají Facebook, protože chtějí rekrutovat nové členy, organizovat události a šířit svou násilnou propagandu,“ říká novinářka Julia Carrie Wong, která byla terčem útoků extremistických skupin, v podcastu serveru The Guardian. „Žádná platforma by neměla sloužit k těmto účelům.“ shrnuje Wong.

Například skupina zvaná „Boogaloo“, která se proslavila havajským oblečením v kombinaci se střelnými zbraněmi, jejíž členové čelí obvinění z vražd, se formovala a organizovala přes Facebook. Tam nasbírala přes 72 000 členů. Sice již byla zablokována, ale podle kritiků příliš pozdě.

Členové hnutí Boogaloo kombinující havajské košile se střelnými zbraněmi.

Členové hnutí Boogaloo kombinující havajské košile se střelnými zbraněmi.

Kritici dále uvádí, že stovky podobných skupin jsou na Facebooku a Instagramu stále aktivní, a to nejen z neonacistické pravice, ale i z dalších extremistických politických proudů, informuje The Guardian.

Tlaky ze všech stran

Programátor v dopise uvedl, že „toho má dost“. Podle něj se Facebook nesnaží dostatečně zabraňovat a předcházet šíření násilí. „Nedokážu se dále dívat na opakované chyby, které tato platforma dělá při konfrontaci s nenávistí a násilím,“ uzavírá dopis Chandeway.

Rezignace programátora a jeho uveřejněný dopis vyvolal značný mediální rozruch. Jeho kroky začaly následovat další zaměstnanci Facebooku. Společnost nečelí kritice pouze z vnitřních kruhů, ale objevují se i kritici z vnějšku.

Minulý týden vznikla iniciativa 25 odborníků (Real Facebook Oversight Board, RFOB), která zahrnuje lidskoprávní aktivisty, akademiky, novináře a právníky, kteří se rozhodli nezávisle analyzovat rozhodnutí Facebooku týkající se toho, jak platforma reguluje publikovaný obsah, píše NBC News.

Today we held our first #RealFacebookOversightBoard press conference. Our Demands to Facebook: pic.twitter.com/2Y0XFejtF0

— The Real Facebook Oversight Board (@FBoversight) September 30, 2020

Tato skupina se podle NBC News formuje už od incidentu z března roku 2018, který se týkal sdílení dat o uživatelích. Data měla údajně zneužívat společnost Cambridge Analytica pro účely politických a marketingových kampaní například v amerických volbách v roce 2016 či britském referendu o vystoupení z Evropské unie v témže roce, a to bez souhlasu uživatelů.

Skupinu vedení Facebooku odmítlo a označilo ji jako „dlouhodobé kritiky, kteří vytvářejí nový kanál pro existující kritiku,“ uvádí The Guardian. V návaznosti na to Zuckerberg oznámil, že rovněž utvoří nezávislou komisi expertů, kterou nazval Nejvyšší soud (Supreme court). Tato skupina však začne pracovat až po amerických prezidentských volbách, které se uskuteční na začátku listopadu 2020. To je podle iniciativy RFOB pozdě, píše The Guardian.

Tlak zevnitř je klíčový

Odborník na sociální sítě z německé společnosti Tactical Tech, Varoon Bashyakarla, řekl v rozhovoru pro The Guardian, že interní tlak zaměstnanců může poznamenat chování sítě více než tlak nezávislých organizací. Pracovat pro společnost, která čelí takové kontroverzi jako Facebook, může být v budoucnu morálním stigmatem podobným, jako být zaměstnán v tabákovém průmyslu. Proto by mohli zaměstnanci odcházet či společnost směřovat k reformám.

„Zaměstnanci Facebooku mají mnoho možností, kam jít pracovat, jejich námitky mohou mít obrovský dopad na reformování společnosti,“ říká Bashyakarla. „Facebook je potřebuje,“ dodává.

Facebook se obecně k incidentům vyjadřuje dlouhodobě odmítavě. Tvrdí, že z nenávisti neprofitují, naopak do ochrany komunity investují miliardy dolarů. „Nemáme zisky z násilí. Investujeme miliardy dolarů každý rok, abychom udrželi naši komunitu v bezpečí a spolupracujeme s experty na přehodnocování a vyvíjení nových opatření,“ říká mluvčí Facebooku.

Souboj českých stálic. Je větší octavia o tolik lepší než menší scala?

Srovnávací test Škody Octavie a Scaly | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na počátku byla temnota. Pak bůh řekl budiž octavia. A byla. A viděl, že octavia je dobrá... ale že by to chtělo ještě...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Lékař, psychiatr, vysokoškolský profesor a řeckokatolický kněz Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Jako žena jsem byla ve Vatikánu poněkud výrazná, vzpomíná farářka Kopecká

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Svým vzhledem působí rozruch na mnoha místech, dokonce i ve Vatikánu. Je mladá, krásná a hlavně progresivní. Život...