Do čela obměněné finské vlády míří sociální demokratka Sanna Marinová. Pokud se skutečně stane premiérkou, což je po nedělní stranické nominaci prakticky jisté, půjde o nejmladší současnou předsedkyni vlády na světě – Marinové je teprve 34 let. To ale není jediný superlativ, který je s aktuální finskou vládní rošádou spojený. V čele stávající koalice pěti stran jsou nyní samé ženy a čtyřem z nich (počítaje v to i Marinovou) je méně než 35 roků. I to je absolutně výjimečné.
  |
Dosavadní premiér Antti Rinne nastoupil na post předsedy vlády v červnu 2019 poté, co dovedl svoji Sociálně demokratickou stranu Finska (SDP) k velmi těsnému vítězství ve volbách. Rinne se však v listopadu dostal do potíží v souvislosti s vleklou stávkou poštovních zaměstnanců. Poté, co mu jedna z koaličních stran, Finský střed, vypověděla důvěru, se rozhodl minulý týden rezignovat. Výsledkem politických jednání je nástup Marinové do čela vlády, jinak bude dosavadní koaliční spolupráce pokračovat v původním formátu.
Budoucí premiérka neláme rekordy co do věku poprvé. V Rinneho vládě vykonávala úřad ministryně dopravy, předtím působila v komunální politice ve třetím největším finském městě Tampere. Do městské rady tam byla zvolena v roce 2012 a již o rok později, tedy ve 27 letech, se stala její předsedkyní – ani to rozhodně není obvyklé.
Marinová je rodačkou z Helsinek, má univerzitní vzdělání a pochází z „netradiční“ rodiny. Její matka dlouhodobě žila se ženou-partnerkou.
Jestli designovaná premiérka dokáže přetavit své nebývalé mládí v politickou výhodu, či zda tomu bude naopak, se zřejmě ukáže hned v nejbližších dnech. Rinneho rezignací totiž v severské zemi neklid nekončí. Včera vstoupili do stávky zaměstnanci několika klíčových odvětví a mezi firmami, kde se zastaví práce, jsou i největší finské společnosti včetně oceláren Outokumpu či rafinerie ropy Neste. Stávkovat se bude i ve významném dřevozpracujícím průmyslu.
Konfederace finského průmyslu (EK), největší oborový svaz v zemi, odhadl finanční ztráty plynoucí ze stávky na půl miliardy eur (asi 13 miliard korun). Důvodem protestů je nespokojenost odborů se mzdovým růstem pro příští rok, když zástupci zaměstnavatelů nabídli pouze 0,5 procenta navíc.
