Úterý 16. července 2024, svátek má Luboš
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Evropa promlouvá ke Katalánsku, Madrid mu hrozí koncem autonomie

Svět

  15:59aktualizováno  21:30
PAŘÍŽ - Španělsko se v pondělí vzpamatovávalo z hektického nedělního referenda v Katalánsku, které provázelo policejní násilí a které vyznělo ve prospěch katalánské nezávislosti. Přestože zejména z Evropské unie zazněly výzvy k uklidnění situace a k obnově dialogu, postoje Madridu a Barcelony jsou dál nesmiřitelné.

Emmanuel Macron během proslovu. foto: Reuters

Španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá řekl, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, centrální vláda může využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii. Katalánský premiér Carles Puigdemont chce odchod policejních sil, které do oblasti poslal Madrid; ten však takový požadavek odmítá.

Jako kdyby se Praha odtrhla od Česka. Katalánci tvoří pětinu španělské ekonomiky

Puigdemont také prohlásil, že by se do sporu mělo vložit jako třetí strana mezinárodní společenství. Zároveň oznámil, že jeho kabinet zřídí speciální vyšetřovací komisi, která se bude zabývat nedělními násilnostmi. Podle katalánských úřadů bylo při policejních zákrocích zraněno 893 lidí, z toho čtyři vážně.

Barcelona oznámila, že hlasování se zúčastnilo asi 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z celkového počtu 5,34 milionu voličů.

Španělský těžkooděnec v ulicích Barcelony.
Mnoho obyvatelů Sabadellu má na referendum jasný názor.

V ulicích katalánské metropole Barcelony vládl v pondělí klid. Stovky lidí ale demonstrovaly na barcelonském náměstí Sant Jaume na protest proti policejním násilnostem. V úterý se má v Katalánsku konat generální stávka, k níž vyzvaly desítky politických, odborových a jiných organizací v regionu. Připojí se i slavný fotbalový klub FC Barcelona.

K rychlému návratu k dialogu vyzvala Evropská komise. Její mluvčí Margaritis Schinas před novináři zdůrazňoval, že nyní je potřeba hlavně jednota a stabilita, nikoli fragmentace. Schinas ale také zopakoval dosavadní postoj komise, že nedělní chaotické referendum o nezávislosti Katalánska nebylo podle španělské ústavy legální a že jde o vnitřní záležitost Španělska. Předseda Evropské rady Donald Tusk požádal španělského premiéra Mariana Rajoye, aby našel způsob, jak se vyhnout nové eskalaci násilí, a to navzdory tomu, že jinak „sdílí jeho ústavní argumenty“.

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel prohlásil, že je třeba zastavit spirálu eskalací a zahájit dialog. Francouzský prezident Emmanuel Macron podpořil v souvislosti s nedělním referendem v Katalánsku španělskou jednotu; o násilí se přitom nezmínil. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn vyzval španělské úřady k nestrannému vyšetření násilností.

Evropský parlament v pondělí mimořádně zařadil na středu diskusi o násilnostech v Katalánsku. Část oslovených českých europoslanců míní, že násilí podpoří separatisty, další europoslanci ČR dávají odpovědnost katalánské vládě. Násilí odsoudili i politici v ČR, včetně ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Podle šéfa české diplomacie jde ale o vnitřní záležitost Španělska.

Španělské akcie se v reakci na referendum vydaly dolů, politická nejistota má dopady hlavně na akcie bank sídlících v Katalánsku.

Vítězství seperatistů i katastrofa pro Španělsko, hodnotí německý tisk referendum

Evropský tisk násilnosti provázející referendum kritizoval. Německé listy psaly o katastrofě pro civilizovanou zemi, ostudě pro Evropu, diktátorských postupech vlády nebo o úspěchu separatistů. Britské deníky varovaly, že situace se může ještě zhoršit, a francouzský tisk napsal, že Katalánci v roli obětí vyhráli mediální válku. Katalánské krizi se věnovala i ruská média sympatizující se separatisty. Přitom v Rusku se i jen výzva k narušení územní celistvosti může trestat až pěti roky vězení.

Autor: