V ekonomické realitě 21. století, kdy boj s klimatickou krizí dostává stále větší prioritu, se otevírá prostor pro inovace. Jednou z nich by mohly být takzvané uhlíkové úvěry, jejichž prostřednictvím chtějí země jako Gabon zpeněžit svůj přínos pro životní prostředí.
„Každá větší korporace na světě už se zavázala, že přejde na uhlíkovou neutralitu,“ uvedl pro deník Financial Times Iftikhar Ali, manažer společnosti African Conservation Development Group (ACDG), jež chce gabonský uhlíkový byznys zprostředkovávat.
  |
„Buďto budou muset investovat do technologií, jež sníží jejich emise, nebo si musí koupit uhlíkový offset (kompenzaci firmě či státu, který následně zainvestuje do ochrany životního prostředí – pozn. red.).“
Miliony za rostoucí prales
Čeká ratingy států propad? Klimatická změna je větší hrozbou než pandemie, varují ekonomové |
A právě tady vstupuje do hry Gabon. Pokrývá ho totiž deštný prales zhruba o velikosti Spojeného království. Díky němu je západoafrická země jednou z mála celkových „vstřebávatelů“ oxidu uhličitého – jinými slovy pohltí ho víc, než vyprodukuje, což slouží jako ostrý kontrast vůči nejvyspělejším světovým ekonomikám typu USA nebo Číny. Ty naopak aspirují na pozici nejhorších znečišťovatelů.
Tento plán se nezakládá na čiré fantazii. Gabon totiž už první peníze za svou uhlíkovou stopu obdržel. Iniciativa pro středoafrické pralesy (Cafi) do Libreville již před dvěma lety poslala 17 milionů dolarů (asi 374 milionů korun). Celkově její příspěvek v budoucnu naroste až na 150 milionů (3,3 miliardy korun).
Byla to právě tato první vlaštovka, jež Gabon inspirovala k tomu, aby svůj zelený byznys rozjel ve velkém – v soukromém sektoru. Velkým politickým cílem má být pro jeho zástupce klimatická konference COP26 ve Skotsku. Tam má totiž „trh s uhlíkem“ hrát jednu z hlavních rolí.
Uhlíkoví jestřábi
Argument gabonských lídrů zní poměrně logicky. Proč by měl svět tlačit země jako Brazílie, aby přestaly odlesňovat, místo toho, aby odměnil ty, jež pralesy udržují z vlastní vůle... „Je to více než 30letá strategie, jež zachránila naše pralesy,“ řekl Financial Times Tanguy Gahouma-Bekale, klimatický poradce prezidenta Aliho Bonga Ondimby. „Nejde o přirozený proces, je to naše vize.“
Podle Gahouma-Bekaleho a dalších uhlíkových jestřábů jsou navíc africké pralesy „lepší“ než ty amazonské. Skládají se totiž z velmi starých stromů, jež uhlík údajně zadržují lépe než srovnatelně velké pralesy v Brazílii. Žije v nich zároveň na 60 procent lesních slonů, jež Afrika dosud má.
„Při rozloze, kterou Konžská pánev má, se tu schraňuje ekvivalent deseti let globálních uhlíkových emisí,“ řekl televizi Sky News gabonský ministr lesnictví Lee White. „Jestli ztratíme zdejší pralesy, (emise) půjdou do vzduchu a my boj s klimatickou změnou prohrajeme.“
White navíc nikoho nenechává na pochybách, co se stane, když Gabon zelené odpustky nedostane. Tamní pralesy totiž zajišťují srážky až na opačné straně Afriky – v Etiopii. A jestli v Etiopii nebude pršet, nebude voda v Nilu. A když nebude voda v Nilu, Egypt se hospodářsky zhroutí a Evropa může počítat se stamiliony uprchlíků...
Kritikové se ale obávají, že by realizace plateb, o které si Gabon nepříliš subtilním způsobem říká, mohla mít malý efekt. Podle charitativní organizace Rainforest Foundation UK Gabon i přes založení 13 národních parků intenzivně odlesňuje. Například v roce 2017 vytěžil 23 kilohektarů pralesa, což je sice méně než v okolních státech, ale do nuly to má daleko. Koupě uhlíkových offsetů by tak mohla skončit jako pouhé signalizování ctnosti pro PR oddělení velkých korporací.
