Jak požáry vznikly?
Cílené zakládání ohňů využívají podle The New York Times (NYT) tamější zemědělci, aby rozšířili osevní plochy a pastviny. I když tato praktika je letos kvůli riziku rozšíření plamenů zakázána, satelitní snímky požárů naznačují, že ohně se šíří zejména na hranicích zemědělských oblastí a v místech, kde lidé prales již v minulosti „kolonizovali“. Taktiku založení požáru využívají i společnosti, které chtějí z prostor vyhnat domorodé obyvatelstvo a zahájit v lokalitě těžbu dřeva.
Podle brazilského novináře Silia Boccanery jsou ale požáry částečně v tomto suchém období očekávatelné, jen v mnohem menší míře. „Je to kombinace přirozeného procesu s tím, že některým místním nevadí založit požár, aby získali úrodnou půdu, a nedostatečným úsilím vlády, aby požárům předešla,“ vysvětlil podle serveru BBC Boccanera.
  |
Jaké je srovnání s předchozími roky? Existuje vůbec nějaké?
Existuje. Podle Brazilské satelitní agentury se zvýšil počet ohnisek požárů o 84 procent v porovnání se stejným obdobím za rok 2018. Od ledna do srpna odhalila agentura více než 74 000 požárů, ať už menších, či větších, což je absolutní rekord od začátku měření v roce 2013. Zatím ovšem není jasné, jestli jde o požáry, které by pohltily větší část území, protože nejsou dostupná podrobnější data a lesy stále hoří.
Situace je ale aktuálních satelitních snímků z družic NASA skutečně vážná a je plně srovnatelná s katastrofou na Sibiři, kde je situace podle ruských ekologů katastrofická. Ruští hasiči na oheň vůbec nestačí, z té obrovské masy stačili uhasit jen pouhá dvě procenta a s dalšími skoro sedmi procenty se dál potýkají.
Jaké kroky podnikají Brazílie a další země, aby požáry zastavily?
Požáry v Brazílii se staly předmětem velkého mezinárodního zájmu a pomoc s jejich hašením už nabídl i americký prezident Donald Trump, který na Twitteru napsal, že se svým brazilským protějškem mluvil. „Pokud mohou Spojené státy pomoci s požáry amazonského pralesa, tak jsme připraveni asistovat,“ napsal na Twitteru šéf Bílého domu.
Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron i britský premiér Boris Johnson kvůli globálnímu významu amazonského pralesa situaci hodnotí jako mezinárodní krizi. Francie i Irsko dokonce hrozí, že pokud Brazílie nebude v boji s požáry ráznější, odmítnou ratifikovat dohodu o volném obchodu mezi EU a skupinou jihoamerických zemí Mercosur.
V reakci na to brazilský prezident v pátek podpisem dekretu umožnil nasazení armády do boje s požáry. Vojáci budou moci zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech.
Our house is burning. Literally. The Amazon rain forest - the lungs which produces 20% of our planet’s oxygen - is on fire. It is an international crisis. Members of the G7 Summit, let's discuss this emergency first order in two days! #ActForTheAmazon pic.twitter.com/dogOJj9big
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) August 22, 2019
Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru napsal, že požáry v Amazonii jsou stejné, jako by nám hořel náš vlastní dům. Vyzval členy G7, kteří se o víkendu scházejí na summitu, aby o této mezinárodní krizi urychleně jednali.
Podle Macrona už státy G7 země jihoamerického regionu kontaktovaly. Jde podle něj o „technické a finanční prostředky“. Další podrobnosti šéf Elysejského paláce nesdělil.
Kdy o situaci začala referovat světová média?
Server BBC napsal první článek týkající se požárů už druhého července. Přesto však podle něj až donedávna nebylo zřejmé, jak rozsáhlé požáry jsou. To se údajně ukázalo až v momentu, kdy dým zahalil do temnoty největší brazilské město Sao Paulo, což se stalo v pondělí. Od té doby média po celém světě situaci intenzivně sledují, na sítích navíc lidé sdílejí fotky s hashtagem #prayforamazonas (modleme se za Amazonii).
Nespokojenost s tím, jak brazilský prezident Bolsonaro k situaci okolo hořící Amazonie přistupuje, se rozhodly vyjádřit stovky lidí po celém světě a vydaly se protestovat k brazilským ambasádám. Davy lidí se setkaly před konzulátem v Londýně, Paříži nebo v hlavním městě Mexika. Na některých transparentech se objevily nápisy „Fora Bolsonaro“ (Pryč s Bolsonarem). Naplánované jsou protesty i v dalších městech, včetně Lisabonu, Stockholmu nebo Prahy, lidé demonstrují i v řadě brazilských měst, napsal server The Guardian.
Může pralesu požár paradoxně pomoci?
V některých případech může opravdu docházet k tomu, že požáry místnímu ekosystému pomohou. Pokud budou probíhat na menším území, les mohou „pročistit“ a vytvoří pro rostliny prostor, aby rostly do větší výšky a byly celkově zdravější.
Podle profesora Yadvindera Malhího z Oxfordské univerzity však v tomto případě převažují negativa. „Vlhké lesy v Amazonii nejsou adaptovány na oheň a utrpí tak obrovské škody,“ řekl BBC.
Požáry amazonského pralesa podle NYT ohrožují i domorodé kmeny, které v pralesích žijí. Kmen Mura čítající asi patnáct tisíc členů nadále prohlašuje, že bude své původní území chránit před hrozbami farmářů, kácení deštných pralesů i před stávajícím požárem.
„Je to zkáza. Naším cílem je ochránit naše území, přírodu, stromy a zvířata. Za tenhle prales budu bojovat do poslední kapky krve,” řekl agentuře Reuters vůdce kmenu Raimundo Mura.
Jak dlouho bude pralesu trvat, než se zregeneruje?
„Lesům trvá zhruba 20 až 40 let, než se úplně obnoví a to ještě jen v případě, kdy k tomu mají ideální podmínky,“ popisuje podle BBC profesor Malhí. Podle něj jsou však přeživší stromy po požárech podobného charakteru náchylnější k šíření dalších požárů. Expert se nyní obává permanentního poškození. „V případě, že by se požáry opakovaly třeba každých pár let, riziko trvalého poškození bohužel výrazně stoupá,“ uvedl.
Kdyby požáry pokračovaly stejnou rychlostí, jak dlouho může prales přežít?
S hašením požárů v Amazonii pomůže armáda, rozhodl Bolsonaro. Pomoc nabídl i Trump |
Profesor Malhí uvádí, že se zatím nacházíme ve velice brzkém stadiu a stále se dá pro záchranu Amazonie udělat mnoho. Uznává však, že klimatické změny ve spojení s požáry jsou obrovskou hrozbou především v blízké budoucnosti. Zatím je až 80 procent pralesa zcela nedotčených, ale pokud by se poškození dostalo na 30 až 40 %, mohlo by dojít k celkové změně tamního ekosystému.
Kolik kyslíku amazonský prales vytváří?
Číselné odhady hovořící o tom, že se Amazonský prales podílí na zhruba dvacetiprocentní produkci veškerého kyslíku na zemi, jsou zavádějící. Tyto informace přitom rozšiřují osobnosti, jako je fotbalista Cristiano Ronaldo či prezident Emmanuel Macron, na sociálních sítích. Akademici se přiklánějí k tomu, že se jedná maximálně o deset procent. Fauna i flóra pralesa totiž zhruba polovinu vytvořeného kyslíku opět vstřebá. Přesto jsou požáry v tomto ohledu velice nebezpečné.
Ovlivní požáry světové klima?
Amazonský deštný prales je označován za „zelené plíce“ planety, protože má klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, které přispívají ke změnám klimatu. Prales, z něhož se 60 procent nachází na území Brazílie, ohrožuje především kácení a vypalování stromů s cílem získat zemědělskou půdu.
Podle profesora Malhího je pravděpodobné, že dopad budou požáry mít především na klima v Jižní Americe, kde bude méně pršet. To zákonitě ještě umocní období sucha, kterým Jihoameričané momentálně trpí.
Co se týče vlivu na zbytek světa, tak se může důsledku zintenzivnit globální oteplování. Na takové spekulace je však podle Mahlího ještě moc brzy.
Sobrevoamos a Amazônia ontem, 23, para documentar as queimadas. Esse é o resultado do desmonte da política ambiental promovida pelo governo Bolsonaro, que cortou verbas e diminuiu as operações de combate aos crimes ambientais. https://t.co/VSY6hrGSJO #TodosPelaAmazônia pic.twitter.com/ZJ8SvSZ38J
— Greenpeace Brasil (@GreenpeaceBR) August 24, 2019
Kde všude po světě řádí oheň?
Planeta podle vědců čelí jednomu z nejvíce horkých lét zaznamenaných v lidské historii. Momentálně s ohněm nebojují jen lidé v Amazonii. Desítky tisíc čtverečních kilometrů lesa shořelo na Sibiři, přes deset tisíc lidí muselo opustit své domovy na Kanárských ostrovech ve Španělsku, hoří i na Aljašce či v Grónsku.
Požáry se také šíří více na sever, než je obvyklé, a kromě lesů zasahují i rašeliniště. Geograf Thomas Smith z londýnské univerzity serveru USA Today vysvětlil, že hořící rašelina představuje daleko větší nebezpečí než planoucí lesy, protože hoří mnohem delší dobu.
„Počet a intenzita požárů za severním polárním kruhem jsou neobvyklé a bezprecedentní,“ sdělil zpravodajskému portálu CNN Mark Parrington z Evropského centra pro střednědobou předpověď. Jedním z důvodů jsou podle něj lokální vlny veder, které zasáhly Sibiř, Kanadu a Aljašku.
But.. in Siberia also forest burning pic.twitter.com/EEhmP9k2I4
— попка чонгука (@uYhhZ7e01HXq8KB) August 24, 2019
