V rozpadajícím se domě nad břehem řeky Tigris byl těžko dostupný pokoj. V něm leželo přes sebe více než třicet těl. Buď byli zastřeleni ranou do hlavy, nebo byli zabiti v jiném místě a do pokoje přeneseni. „Tohle je hřbitov Islámského státu,“ řekl reportérovi New York Times jeden z místních popelářů.
Právě z popelářů se ve městě Mosul stali noví „funebráci“. Město nestíhalo držet krok s rychlým návratem obyvatel Mosulu zpět domů. Chyběly jednotky čistící části města od nastražených výbušných zařízení, pracovníci na odklízení sutin i těl. Vedení města tak zaměstnalo popeláře, aby se postaralo o práci zaměstanců pohřebního ústavu.
Ve čtvrti Majdan je takových domů s pokoji plnými mrtvol vícero. Zde totiž drželi své poslední pozice bojovníci Islámského státu. U některých domů musí popeláři nechat zbořit vnější zeď, aby mohli odklidit všechna těla uvnitř.
  |
Každé tělo vynáší z rozvalin domů a ukládají do plastových pytlů. Před odvozem je ještě otevřou, aby někdo z nich vyfotil obličej mrtvoly pro případnou identifikaci příbuznými. U většiny těl však neočekávají, že by je někdo poznal po několika měsících od konce bitvy o Mosul.
Ta která patří bojovníkům Islámského státu putují na skládku. Zbytek vozí do márnice. Mezi těly se těžko rozeznává, které patřilo islamistům, ale popeláři z Mosulu už mají zavedená poznávací znamení.
„Je to buď podle stylu oblečení, dlouhých vousů, nebo relativně nových tenisek,“ uvedl jeden z popelářů. Podle něj měli nové boty ve městě jen příslušníci IS.
Masový hrob u skládky
Z těl nikdo neodebírá vzorky DNA, aby je ověřoval. Všechny je popeláři sváží do velké jámy u městské skládky na okraji Mosulu. Vznikl tak další masový hrob. Podle pracovníků města svezli ke skládce od srpna loňského roku téměř tisíc těl.
Pokaždé když z domu popeláři vynesli přes dvacet těl džihádistů, odvezli je pohřbít na asi dvacet minut jízdy vzdálenou skládku je pohřbít. „Některá z těl byla v nepřirozených pozicích. Jakoby si snažili zakrýt obličeje,“ popisuje reportér Ivor Prickett. „Popeláři se potichu zasmáli, když jeden z nich zavtipkoval, že se zjevně bojovníci Islámského státu báli smrti.“
Problémy však vyvolává i obvyklá práce popelářů. Odpad se hromadí všude po městě a není čím jej odvážet. V posledních dnech bojů se totiž Islámský stát snažil zablokovat postup vojenských jednotek všemi možnými způsoby a tak velmi často odpálili do vzduchu popelářská auta uprostřed ulic.
Mosul je druhé největší město Iráku, byl domovem až dvou milionů lidí. Ve válkou zničeném městě je stále 11 milionů tun sutin, pod kterými se nachází asi dvě třetiny z dosud nevybuchlých náloží. Popelářům tak zároveň hrozí, že při odklízení odpadu a těl sami přijdou o život.
