Za svůj pozdní triumf vděčí 66letý politik dvěma okolnostem: drtivé porážce CDU při podzimních celostátních volbách, po nichž musela po šestnácti letech odejít do opozice. V důsledku toho si pak členové vymohli, že příštího předsedu budou vybírat sami. Dvaašedesát procent z nich následně podpořilo právě Merze, jenž tak dostal daleko silnější mandát, než se původně čekalo.
Strana „na prahu sebevraždy“
Nový předseda je přísně vzato politickým navrátilcem. Koncem devadesátých let a na začátku nového tisíciletí patřil k velkým nadějím strany, vedl její poslanecký klub v Bundestagu. Pak kvůli sporům s tehdy čerstvou šéfkou CDU Angelou Merkelovou z veřejného života odešel. Živil se jako komerční právník, řadu let řídil aktivity americké finanční skupiny Blackrock v Německu. Křesťanské demokraty sledoval zpovzdálí a kritizoval jejich směřování. Proto se stal časem idolem odpůrců Merkelové.
„Byli jsme na prahu sebevraždy,“ zhodnotil Merz krátce po svém úspěchu situaci CDU v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung.
Minulému vedení vytkl, že strana nebyla dostatečně připravena na poslední volby, kdy dlouho nikdo nevěděl, kdo bude lídrem, jaký její program a strategie. Hlavně ale podle Merze nebylo jasné, co CDU dlouhodobě chce.
Delegáti připojení přes počítače v sobotu potvrdí nejen Merze jako předsedu, ale rozhodnou i o širším vedení. Faktickou dvojkou CDU se má stát její nový generální tajemník Mario Czaja, jehož si Merz před časem vybral. Šestačtyřicetiletý politik, který dosud působil v berlínské lokální politice, pochází z východní části metropole. Na podzim dokázal jako jediný kandidát CDU vyhrát některý z východoněmeckých obvodů. Navíc uspěl v převážně „panelákové“ čtvrti Marzahn-Hellersdorf, kde porazil letitou poslankyni za postkomunistickou Levici, Petru Pauovou. Czaja, který je ještě neplaceným předsedou berlínského Červeného kříže, se má stát novým „sociálním svědomím“ křesťanských demokratů.
Souboj o vedení frakce i s bavorskou sestrou
Obměnou projde i nejužší vedení CDU. Nově bude mít každý místopředseda na starosti určitou oblast, v níž se pak má profilovat jako odborník. Jedním z nich má být i saský premiér Michael Kretschmer, což má podtrhnout zvýšený zájem o německý východ.
Genderová zkouška německé vlády. Zelení se zdráhají podpořit současného prezidenta, rádi by ženu |
Merz, který měl dosud pověst člověka s konzervativními názory, pokud jde o angažmá žen v politice, se již nějakou dobu pokouší této nálepky zbavit. Nabádal třeba členky strany, aby neváhaly a ucházely se o místa na kandidátkách i ve stranických grémiích. Neskrýval však rozpaky nad návrhem ženské sekce CDU zavést povinné kvóty, aby měli muži a ženy v roce 2025 ve všech orgánech rovné zastoupení.
Pandemická situace Merzovi paradoxně pomohla. Zavedení kvót vyžaduje změnu stanov, kterou ale může podle zákona o spolcích schválit jen valná hromada fyzicky přítomných delegátů.
První velkou zkouškou, která Merze čeká, bude souboj o pozici předsedy poslaneckého klubu ve Spolkovém sněmu. Potřebuje ji obsadit, aby byl vnímán jako nezpochybnitelný lídr opozice, a tím jako hlavní protihráč německého kancléře Olafa Scholze.
Problém ovšem je, že pozici nyní zastává Ralph Brinkhaus, který zatím neprojevil ochotu uvolnit svému novému šéfovi místo. Naopak, bezprostředně po prohraných volbách, kdy panovalo v CDU bezvládí, dokázal dosadit své podporovatele na klíčové pozice ve frakci. Především si ale předběžně zajistil podporu poslanců bavorských křesťanských sociálů (CSU), kteří navzdory celkovému volebnímu neúspěchu posílili v klubu a tvoří čtvrtinu členů.
S tím také souvisí možná největší výzva pro Merze v podobě narovnání vztahů CDU a CSU. Zkraje roku se sice sešel s lídrem bavorské strany, Markusem Söderem, aby následně pózovali se širokými úsměvy před novináři.
Ve skutečnosti ale jeden druhého příliš nemusí. Söder o Merzovi prohlásil, že je politikem „se zkušenostmi z 90. let“, čímž dával najevo své opovržení. Söder, který prokázal během své dosavadní kariéry značnou názorovou pružnost, nyní například silně prosazuje trendová „zelená témata“. Nehledě na to, že poté, co loni neuspěl ve snaze být společným volebním lídrem CDU a CSU, čeká Söder na příležitost v roce 2025. Merz pravděpodobně také.
