„Pro Indy je koření jako paleta plná barev,“ říká indická herečka Madhu Džaffrejová, která se začala věnovat psaní o jídle. „Ze stejného koření získáváme různé odstíny díky tomu, že s ním něco uděláme,“ dodává. Jinými slovy se dá koření opražit nebo třeba namlít na prášek, uvedla stancie BBC.
Podle indických úřadů země vyváží více než dvě stě druhů koření a kořenicích směsí v hodnotě čtyř miliard dolarů (přes 90 miliard korun) přibližně do sto osmdesáti zemí světa. Samotný domácí trh má hodnotu ohromujících 10 miliard dolarů, což z Indie činí největšího spotřebitele koření na světě.
Rostou však i obavy. Minulý měsíc Singapur a Hongkong zastavily prodej některých druhů koření vyráběných indickými společnostmi MDH a Everest Food Products, a to kvůli podezření, že v nich je zvýšený obsah ethylenoxidu, pesticidu způsobujícího rakovinu.
A to není všechno. Kvůli možnému obsahu pesticidu produkty těchto dvou populárních značek prověřuje také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), sdělil mluvčí úřadu agentuře Reuters. Výrobky obou firem se přitom dají zakoupit i v České republice.
Analýza údajů amerických regulačních orgánů zjistila, že od roku 2021 bylo v průměru 14,5 procenta amerických zásilek koření značky MDH odmítnuto kvůli přítomnosti bakterií. Obě značky nicméně trvají na tom, že jejich výrobky jsou bezpečné.
Znepokojení vyjádřila také Evropská unie, když objevila stejnou rakovinotvornou látku ve vzorcích chilli papriček a pepře z Indie. Zprávy uvádějí, že vyšetřování zahájily také úřady regulující potravinářský trh na Maledivách, v Bangladéši a v Austrálii.
Obě značky jsou přitom velmi oblíbené a lidé jim důvěřují. Kultovní rodinná firma MDH, která existuje 105 let a působí v Dillí, nabízí škálu více než šedesáti druhů kořenicích směsí a mletého koření. Společnost Everest funguje sedmapadesát let a tvrdí, že je největším indickým výrobcem koření a kořenicích směsí, které vyváží do více než osmdesáti zemí světa.
V zářivých barvivech se dřív našlo olovo
Jisté je, že toto není první případ, kdy byla zjištěna kontaminace indického koření. V roce 2014 testovala odbornice na biochemii Ipsita Mazumdarová v Kalkatě oblíbené značky koření, které vyráběly chilli, kmín, kari a garam masalu. V potravinářských barvivech používaných k dodání zářivě oranžových nebo červených odstínů koření našla olovo.
A letos v dubnu úřady pro kontrolu potravin a léčiv v Gudžarátu zabavily více než 60 tun koření, které bylo „říznuté“ levnějšími přísadami. Šlo o chilli, kurkumu, koriandr a masalu.
V reakci na to indická federální vláda nařídila všem státním vládám, aby prováděly testy kvality. Rada pro koření, která má pět laboratoří pro hodnocení kvality, vydala pokyny pro vývozce, aby kontrolovali používání etylenoxidu. Vzorky testuje také Indický úřad pro bezpečnost a normy potravin (FSSAI).
Indické ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že země má jedny z nejpřísnějších norem pro maximální limity reziduí (MRL) na světě, přičemž MRL pesticidů se liší podle potravinářských komodit a jsou stanoveny na základě přísného vyhodnocení rizik.
Zdá se ale, že normy a jejich dodržování jsou dvě rozdílné věci. V roce 2022 upozornil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv na nedostatečné hygienické zázemí, skladování a požadavky na čistotu v jedné z předních indických továren na výrobu koření.
„Indie je po staletí vývozcem koření. V posledních letech však její pověst upadá v důsledku nedostatečné pozornosti vlády. Zatím nevíme, v jaké fázi dochází ke kontaminaci koření. Zemědělci etylenoxid nepoužívají. Jde pravděpodobně o zbytky po zpracování následujícím po sklizni,“ řekl nezávislý výzkumník a aktivista Narasimha Reddí.
„Nejde jen o negativní pozornost. Opakované případy nadměrného výskytu reziduí mohou mít dlouhodobý účinek. V minulosti na několik let poškodilo vývoz manga do USA zjištění, že plody obsahují rezidua pesticidů,“ dodal Reddí. Expertní skupina Global Trade Research Initiative (GTRI) se sídlem v Dillí se domnívá, že nedávné obavy o kvalitu by mohly ohrozit polovinu indického vývozu koření kvůli regulačním opatřením v mnoha zemích.
Pro milovníky koření na Západě zůstává původ těchto ochucovadel v jejich potravinách nejasný. „Myslím, že většina lidí si neuvědomuje, odkud jejich koření pochází. Já rozhodně ne, a to používám koření hodně! Bydlím pár bloků od hlavní indické nákupní čtvrti Devon Avenue v Chicagu, kde si koření kupuju. Předpokládám, že pochází z Indie, ale nikdy jsem se tím nezabývala,“ řekla autorka specializující se na indickou kuchyni Colleen Taylor Senová.
