Prezident má na Islandu v zásadě ceremoniální roli, disponuje však jednou zásadní pravomocí: Ústava mu garantuje právo vetovat přijetí zákona a předložit jej k referendu. Jóhannesson však dosud tuto pravomoc nevyužil.
Zhruba čtvrt milionu Islanďanů si v sobotu zvolí hlavu státu, žhavým favoritem je dosavadní prezident Gudni |
Dvaapadesátiletý historik byl do funkce prezidenta poprvé zvolen v roce 2016 jako dosud nejmladší kandidát od získání nezávislosti v roce 1944. Podle průzkumů se těšil během svého mandátu přízni 76 až 86 procent dotázaných, tedy v průměru o 25 procentních bodů více, než jeho konzervativní předchůdce Ólafur Ragnar Grímsson.
Jóhannessonovi již k vítězství poblahopřál jeho jediný soupeř Gudmundur Franklin Jónsson, který v televizi prohlásil, že neočekává zisk nad deset procent hlasů.
V parlamentním systému severského ostrova má islandský prezident, volený na čtyři roky, v zásadě ceremoniální roli. Má ale jednu skutečnou pravomoc, a ta je důležitá: ústavou dané právo vetovat přijetí zákona a předložit jej k referendu.
V malé zemi s 365 000 obyvateli předvolební průzkumy od začátku června předpovídají 52letému historikovi Jóhannessonovi jasné vítězství s více než 90 procenty hlasů. Poslední průzkum Gallupova ústavu, zveřejněný v pátek večer, počítal s 93,4 procenty hlasů pro šéfa státu.
