21. srpna 2019 11:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Johnson na diplomatické misi. EU chce dál irskou pojistku, premiér bude přesvědčovat Merkelovou i Macrona

Nový premiér Británie Boris Johnson během prvního projevu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nový premiér Británie Boris Johnson během prvního projevu. | foto: Reuters

LONDÝN/PRAHA Britská vláda se snaží na poslední chvíli apelovat na ostatní členské státy Evropské unie, aby ve věci brexitu souhlasily s ústupky. Většina z nich ale začíná brát „tvrdý brexit“ jako nevyhnutelnou realitu.

Boris Johnson se ve středu vydá na svou první zahraniční cestu od jmenování do čela britské vlády. Jeho cíl je jediný: přesvědčit klíčové členské státy Evropské unie, aby souhlasily se změnami brexitové dohody.

V Berlíně se má setkat s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, ve čtvrtek ho pak čeká v Paříži schůzka s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Johnsonovi je trnem v oku především takzvaná irská pojistka, která má zaručit, že v případě odchodu Spojeného království z Evropské unie nebude na hranici mezi Irskou republikou a britskou provincií Severní Irsko obnoven tvrdý režim počítající s celními i fyzickými kontrolami.

Zatím se ale požadavku britského premiéra nikde nedostalo sluchu. Například šéf Evropské rady Donald Tusk, jemuž premiér Johnson odeslal počátkem týdne příslušný dopis, požadavky Londýna na nová jednání odmítl. Britské návrhy, že by pojistku mohla nahradit blíže nespecifikovaná „alternativní ujednání“, prý nejsou dle Tuska realistické.

Podobně již dříve reagovala Evropská komise. A v neposlední řadě odmítla jakékoli změny původní dohody irská vláda. V Dublinu se dlouhodobě obávají, že návrat k hraničním kontrolám, které platily před Velkopáteční dohodou z roku 1998, by mohl vést k obnovení sektářského násilí mezi republikánskými katolíky a probritskými protestanty v Severním Irsku.

Britský premiér naproti tomu neustále opakuje, že nechce brexit bez dohody. Zároveň ale prohlašuje, že pro případ, že by zbývající členské státy zůstaly neústupné, jeho země opustí společenství bez jakéhokoli ujednání.

Spekulace, že právě tento scénář je ve skutečnosti Johnsonovi nejbližší, včera potvrdilo oznámení britského ministra pro brexit Stephena Barclaye. Podle něj omezí zástupci Londýna svou účast na jednáních unijních institucí. Budou prý docházet pouze tam, kde půjde o to, hájit britské národní zájmy.

Pokud by skutečně došlo na brexit bez dohody, v praxi by to znamenalo, že v noci z 31. října na 1. listopadu by začala platit ve všech oblastech vzájemných vztahů zcela nová pravidla. Po posledním říjnovém dnu by také automaticky skončila možnost volného pohybu osob unijních občanů ve Spojeném království.

Není také vyloučeno, že takzvaný tvrdý brexit by měl za následek to, že ve Spojeném království nastanou v prvních dnech po rozluce potíže se zásobováním, a to i v případě základních potravin. Důvodem by mohly být nové celní i hygienické kontroly, které by musely být okamžitě prováděny a vedly by ke zdržením na hranici.

S možností, že by mohl krizový scénář nastat, se zjevně počítá i v Londýně. Vyplývá to z dokumentu, jenž minulý víkend unikl na veřejnost a který přetiskly britské deníky.

Podle původního záměru mělo Spojené království opustit Evropskou unii koncem března. Protože ale vláda tehdejší premiérky Theresy Mayové nedokázala pro dohodu vyjednanou s Bruselem získat opakovaně podporu poslanců, souhlasily ostatní členské státy EU s odkladem brexitu na konec října. Britští poslanci měli problém právě s irskou pojistkou, neboť se obávali, že by nakonec Spojené království k Evropské unii trvale připoutala.

Rodí se plán na svržení premiéra

Souběžně s tím ale většina zákonodárců napříč politickým spektrem rozhodla, že si nepřeje, aby Spojené království odešlo z Unie bez dohody.

Proto se začalo v minulých týdnech spekulovat o tom, že by se premiér Johnson mohl pokusit parlament obejít, aby poslanci nemohli na poslední chvíli jeho kabinet zavázat k dalším jednáním.

Zároveň začala opozice zřejmě hledat cestu, jak Johnsonovu vládu svrhnout a nahradit ji kabinetem se širší politickou podporou. Jeho hlavním úkolem by pak bylo odvrátit brexit bez dohody. V britských médiích se už dokonce začala objevovat jména potenciálních přechodných premiérů. Nejčastěji je zmiňován služebně nejstarší poslanec, konzervativní exministr financí Kenneth Clarke, který je stoupencem EU.

Nejprve by se ovšem musela najít většina proti vládě. Hlasování o nedůvěře by mohlo proběhnout začátkem září, až se poslanci vrátí z parlamentních prázdnin. Pak by měli Johnson i případný protikandidát dva týdny na to, získat novou většinu. Pokud by neuspěli, musely by být vypsány předčasné volby. Ty by se mohly konat ještě před 31. říjnem.

Podle britské tradice přestává vyhlášením voleb parlament fakticky vykonávat činnost. V takovém případě by ale nakonec zůstal brexit zcela v režii vlády a zákonodárci by do něj nemohli vůbec zasáhnout.