4. září 2019 13:16, aktualizováno  20:37 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Britští poslanci ve druhém čtení schválili zákon, který vylučuje divoký brexit. Následují pozměňovací návrhy

Britský parlament. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Britský parlament. | foto: AP Photo

LONDÝN/PRAHA Parlamentní bitva o brexit pokračuje. Britští poslanci ve druhém čtení schválili návrh zákona, který má zabránit brexitu bez dohody. Na programu jsou ještě pozměňovací návrhy. Premiér Boris Johnson hodlá za každou cenu dodržet termín odchodu z EU, jímž je 31. říjen, bez ohledu na to, zda má Británie s Unií dohodu či ne, takže jakýkoliv odklad je pro premiéra prohrou. Ve vzduchu tak nyní visí otázka předčasných voleb.

Předseda vlády utrpěl v úterý večer v parlamentu porážku, když poslanci navzdory vládě prosadili na dnešní program Dolní sněmovny debatu právě o návrhu zákona, který má zabránit neřízenému brexitu. Návrh tehdy podpořilo i 21 konzervativců, ti budou nyní vyloučeni ze strany. Ve středu poslanci zákon schválili zatím ve druhém čtení a opět ho podpořila i skupina konzervativců. Třetí čtení se odehraje ještě ve středu večer.

Britský premiér Boris Johnson na zasedání poslaneckého klubu konzervativců známého jako Výbor 1922 zopakoval, že se musí uskutečnit nové volby a že Británie musí opustit Evropskou unii do 31. října. Vysloužil si pochvalné reakce spolustraníků.

Návrh zákona, který v pondělí zveřejnil labouristický poslanec Hilary Benn, dává vládě čas na dosažení nové dohody s Evropskou unií na společném summitu, který se bude konat 17. října. V zákoně je stanoveno, že vláda bude mít čas do 19. října. Pokud se vládě nepodaří získat novou dohodu, bude muset požádat parlament o souhlas s brexitem bez dohody. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér Boris Johnson dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Boris Johnson (vpravo)
Britský premiér Boris Johnson.

Zákon by tak prakticky sebral premiéru Johnsonovi z rukou možnost tzv. „tvrdého brexitu“, tedy možnost, o kterou by premiér nerad přišel. Raději tak přikročí k předčasným volbám.

„Nechci volby, ale pokud poslanci zítra (ve středu) odhlasují zastavení vyjednávání, a vynutí si další zbytečný odklad brexitu, možná i o léta, pak toto (předčasné volby - pozn. redakce) bude jediný způsob, jak to řešit. Mohu potvrdit, že dnes večer (v úterý) předložíme iniciativu podle Fixed Term Parliament Act (zákona o rozpuštění parlamentu a stanovení data voleb),“ uvedl v úterý premiér.

Protože byl návrh zákona schválen, zdá se, že okamžitě bude následovat hlasování o předčasných volbách. Ty by Johnson chtěl již 15. října, aby vítěz voleb mohl zamířit na unijní summit s jasným mandátem. K vyvolání předčasných voleb ale premiér potřebuje minimální podporu dvou třetin poslanců v parlamentu, tou ale nedisponuje. Boj tak bude s vysokou pravděpodobností pokračovat.

Komplikace na obzoru

Celý plán opozice však může zvrátit hned několik faktorů. Za prvé jej může odmítnout Horní komora parlamentu, což by podle deníku The Times vedlo k hlasování o důvěře vlády. Zároveň může Sněmovna lordů protahovat přijetí zákona tak dlouho, než dojde k plánovanému přerušení provozu parlamentu do 14. října, poslanci by tak neměli čas zabránit brexitu bez dohody.

Další scénáře obsahují hlasování o důvěře vlády. Pokud by vláda padla, musela by být v nacházejících 14 dnech zformována nová. Tu by vedl buď šéf opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn, nebo by mohla vzniknout tzv. vláda národní jednoty (vláda složená ze všech parlamentních stran fungující po dobu krizového období). Pokud by se tak nestalo, došlo by na předčasné volby, tedy Johnsonovo vítězství, jelikož by brexit bez dohody zůstal ve hře.

Britský premiér Boris Johnson a šéf Evropské rady Donald Tusk na summitu G7.

Britský premiér Boris Johnson a šéf Evropské rady Donald Tusk na summitu G7.

Rozhodnutí však leží především na Evropské radě. Právě ta totiž může zamítnout britské požadavky o další odklad, na brexit by tak došlo 31. října. Ve středu se vyjádřil finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Evropské unii, že mezi unijní sedmadvacítkou neexistuje široká podpora dalšího odkladu brexitu. Britští poslanci by tedy měli před sebou jen dvě volby - buď přistoupit na původní dohodu premiérky Mayové, kterou již třikrát odmítli, nebo nést důsledky tvrdého brexitu.

mhMartin Hampejs

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.