4. září 2019 20:51, aktualizováno 5. 9 7:41 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Johnson nadvakrát poražen. Poslanci odmítli brexit bez dohody i předčasné volby

Britský premiér Boris Johnson (uprostřed), ministr Michael Gove (vlevo) a lídr... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Britský premiér Boris Johnson (uprostřed), ministr Michael Gove (vlevo) a lídr... | foto: Reuters

LONDÝN/PRAHA Bitva o brexit neskončila, premiér Boris Johnson utrpěl několik porážek. Poslanci Dolní sněmovny nejprve proti vůli premiéra schválili zákon, který mu zabránil vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Johnson v reakci na schválení návrhu vyzval k předčasným volbám 15. října, ani zde však neuspěl. Zákon proti divokému brexitu mohla zablokovat ještě Sněmovna lordů, vláda se ale v noci dohodla s opozicí, že projde i tam.

Historicky první porážku na půdě britského parlamentu utrpěl premiér Johnson již v úterý večer. Jednadvacet poslanců Johnsonovy Konzervativní strany hlasovalo proti vládě, čímž umožnili  opozici ve středu předložit zákon, který měl za cíl zablokovat brexit bez dohody a odchod z EU odsunout.

Přestože šlo o „pouhé“ zařazení bodu jednání do programu, stálo to vzpurné poslance členství ve straně, což předem avizoval premiér. Mezi vyloučenými byl mimo jiné i vnuk Winstona Churchilla Nicholas Soames. Poslanci ale nepřišli o své místo ve sněmovně a mohli tak, byť jako nezávislí, ve středu večer rozhodnout o zablokování tzv. tvrdého brexitu. A to se jim v pozdních večerních hodinách podařilo.

Pro zákon hlasovalo 327 poslanců, proti bylo 299. Johnson byl tak opět poražen.

Návrh zákona, který v pondělí zveřejnil labouristický poslanec Hilary Benn, a který si ve středu poslanci odhlasovali, dal vládě čas do 19. října, aby mohla dojednat novou dohodu s Evropskou unií na summitu 17. října. Pokud ale vyjednávání nedopadnou, Spojené království nebude moct odejít z unie bez dohody. Zákon totiž zaváže premiéra, aby dopisem požádal předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Poslanci zároveň schválili překvapivý dodatek, který v případě, že vláda nezvládne vyjednat novou dohodu, umožní parlamentní hlasování o několikrát odmítnuté dohodě bývalé premiérky Theresy Mayové. Opozice by tak dostala do rukou další možnost v případě, že by Evropská rada odložení brexitu odmítla.

Raději volby, než nemít možnost ‚tvrdého brexitu‘

Johnson však již v úterý večer připustil, že než přijít o možnost brexitu bez dohody, raději bude požadovat nové volby. „Nechci volby, ale pokud si poslanci vynutí další zbytečný odklad brexitu, možná o léta, pak toto (předčasné volby) bude jediný způsob, jak to řešit. Mohu potvrdit, že dnes večer předložíme iniciativu podle Fixed Term Parliament Act (zákona o rozpuštění parlamentu a stanovení data voleb),“ avizoval již v úterý premiér.

Boris Johnson emotivně gestikuluje na jednání lídrů zemí G7.

Boris Johnson emotivně gestikuluje na jednání lídrů zemí G7.

Scénář pro středeční večer tak byl jasný. Poté, co poslanci schválili Bennův zákon, premiér Johnson okamžitě požádal o hlasování o předčasných volbách, které vláda chce stanovit na 15. října, aby vítěz voleb mohl zamířit na unijní summit s jasným mandátem. 

Druhá porážka v jeden den

„Tato země si musí vybrat, kdo ji povede,“ uvedl premiér Johnson v parlamentu. Opozice však na nabídku zřejmě nepřistoupí. „Nabídka voleb od premiéra je v tuto chvíli jako nabídka jablka pro Sněhurku, akorát by otrávila tuto zemi,“ uvedl šéf opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn

K vyvolání předčasných voleb premiér potřeboval minimální podporu dvou třetin poslanců v parlamentu, kterou ale nedisponoval. Pro volby se vyslovilo pouhých 298 poslanců, potřeba bylo však 434 hlasů. Proti bylo 56 poslanců, zbylí se nevyjádřili, což ale stačilo, aby se volby neuskutečnily.

Opozice ústy poslance Iana Blackforda ze Skotské národní strany (SNP) sice připustila možnost předčasných voleb, ale až poté, co bude přijat Bennův zákon o brexitu definitivně.

Problémy v horní komoře

Celý plán opozice totiž mohlo zvrátit hned několik faktorů. Za prvé jej může odmítnout Horní komora parlamentu, což by podle deníku The Times vedlo k hlasování o důvěře vlády. Zároveň by mohla Sněmovna lordů protahovat přijetí zákona tak dlouho, než dojde k Johnsonem vyžádanému přerušení provozu parlamentu do 14. října, které připraví poslance o více než měsíc zasedání. Opozice vládní krok o přerušení provozu napadla u soudu, ten ale ve středu rozhodl ve prospěch vlády.

Britská vláda nicméně podle agentury DPA ustoupila od odporu k zákonu, který má zabránit neřízenému odchodu z Evropské unie. Johnsonův kabinet se v noci ze středy na čtvrtek shodl s opozicí na tom, že v horní komoře parlamentu, Sněmovně lordů, nebude návrh blokován a že bude schválen do pátečního odpoledne.

Co za změnou názoru vlády stojí, není jasné. Vláda je nicméně v případě vypsání předčasných voleb odkázaná na podporu opozice. Johnson chtěl, aby poslanci schválili předčasné volby na 15. října, což ale odmítli. Vůdce opozice Jeremy Corbyn jako podmínku uvedl, že nejdříve musí být schválen zákon proti neřízenému brexitu. Podle DPA tak není vyloučeno, že se vláda již v pondělí pokusí požádat parlament znovu o vypsání předčasných voleb.

Podle britských médií může v nadcházejících dnech dojít i na hlasování o důvěře vlády. Pokud by Johnsonův kabinet padl, musela by být v nacházejících 14 dnech zformována vláda nová. Tu by vedl buď šéf opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn, nebo by mohla vzniknout tzv. vláda národní jednoty (vláda složená ze všech parlamentních stran fungující po dobu krizového období). Pokud by se tak nestalo, došlo by na předčasné volby, a tedy Johnsonovo vítězství, jelikož by brexit bez dohody zůstal ve hře.

Ať už projde Bennův zákon Sněmovnou lordů, nebo dojde k sestavení nové vlády, konečné rozhodnutí bude za všech okolností ležet na Evropské radě. Právě ta totiž může zamítnout britskou žádost o další odklad a brexit by se uskutečnil 31. října. Britští poslanci by tak měli před sebou jen dvě volby - buď přistoupit na původní dohodu premiérky Mayové, kterou již třikrát odmítli, nebo nést důsledky tvrdého brexitu.

Přehled hlavních událostí v Británii od referenda o brexitu v roce 2016:

  • 24. června 2016 - V Británii v referendu o brexitu zvítězili odpůrci členství v EU poměrem 51,9 ku 48,1 procenta při volební účasti 72,2 procenta. Premiér David Cameron pak oznámil rezignaci.
  • 13. července 2016 - Do čela vlády nastoupila Theresa Mayová.
  • 8. června 2017 - Předčasné volby kvůli posílení mandátu konzervativců; konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu.
  • 20. června 2018 - Britský parlament schválil konečnou verzi zákona o odchodu Británie z EU, tzv. brexitový zákon.
  • 9. července 2018 - Kvůli sporu ohledně tzv. plánu z Chequers premiérky Mayové, který chtěl zachovat více obchodních vazeb na EU, odstoupili ministr zahraničí Boris Johnson, ministr pro odchod z EU David Davis a jeho první náměstek Steve Baker.
  • 12. prosince 2018 - Mayová ustála hlasování v Konzervativní straně o vyslovení nedůvěry, poměrem 200 ku 117. Předtím uvedla, že už konzervativce do řádných voleb v roce 2022 nepovede.
  • 13. prosince 2018 - Summit EU potvrdil, že smlouvu o brexitu není možné měnit.
  • 15. ledna 2019 - Britští poslanci odmítli dohodu o brexitu. Předseda labouristů Jeremy Corbyn podal návrh na vyslovení nedůvěry vládě, hlasování vláda ustála.
  • 12. března 2019 - Dolní sněmovna i při druhém hlasování odmítla dohodu o odchodu Spojeného království z EU.
  • 13. března 2019 - Britští poslanci schválili návrh vylučující za všech okolností brexit bez dohody.
  • 20. března 2019 - Premiérka Mayová dopisem požádala šéfa Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června, lídři 27 zemí EU jí nabídli odklad do 12. dubna.
  • 29. března 2019 - Britští poslanci i napotřetí odmítli brexitovou dohodu premiérky Mayové. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na 10. dubna mimořádný summit EU k brexitu.
  • 5. dubna 2019 - Mayová znovu požádala EU o odklad brexitu do 30. června.
  • 10. dubna 2019 - EU se s Británií dohodla na odkladu brexitu do 31. října s tím, že pokud britský parlament schválí dohodu o vystoupení, odejde země z unie dřív.
  • 17. května 2019 - Vůdce opozice Jeremy Corbyn oznámil, že brexitové rozhovory opozice s vládou ztroskotaly.
  • 21. května 2019 - Mayová představila kompromisní plán, který měl pomoci napočtvrté prosadit v parlamentu brexitovou dohodu s EU. Kvůli plánu rezignovala 22. května Andrea Leadsomová, která za vládu vytvářela agendu dolní komory parlamentu.
  • 24. května 2019 - Mayová oznámila, že 7. června skončí jako vůdkyně konzervativců; v čele vlády setrvá, dokud konzervativci nevyberou jejího nástupce.
  • 27. května 2019 - Volby do Evropského parlamentu skončily zdrcující porážkou vládních konzervativců. Získali pouze deset procent hlasů, zatímco vítězná Strana pro brexit Nigela Farage obdržela skoro třetinu odevzdaných hlasů.
  • 23. července 2019 - Novým lídrem britských konzervativců byl zvolen Boris Johnson. V projevu po svém zvolení zopakoval slib, že Británie odejde z Evropské unie k 31. říjnu.
  • 24. července - Johnson se stal premiérem a jmenoval nové ministry.
  • 25. července - Johnson při svém prvním vystoupení v dolní komoře parlamentu prohlásil, že jen vyškrtnutí tzv. irské pojistky by umožnilo ratifikaci brexitové dohody.
  • 19. srpna 2019 - Johnson v dopise, který zaslal Tuskovi označil za nejvyšší prioritu své vlády dosažení brexitové dohody. Zároveň označil irskou pojistku za nedemokratickou a vyzval, aby byla v dohodě nahrazena závazkem, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit "alternativní ujednání". Tusk i EK to odmítli.
  • 27. srpna 2019 - Lídři opozičních uskupení v britském parlamentu se shodli na naléhavé potřebě spolupracovat ve snaze zabránit brexitu bez dohody.
  • 28. srpna 2019 - Johnson potvrdil spekulace médií, že do 14. října bude zasedání britského parlamentu přerušeno.
  • 3. září 2019 - Johnsonova vláda ztratila většinu v Dolní sněmovně poté, co Konzervativní stranu kvůli nesouhlasu s vládní brexitovou politikou opustil poslanec Philip Lee.
  • 4. září 2019 - Poslanci Dolní sněmovny v závěrečném čtení schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit brexitu bez dohody. Nyní je na řadě Sněmovna lordů. Johnson zároveň v parlamentu vyzval k uspořádání předčasných voleb 15. října.
Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!