„V neděli v noci jsem strávil tři minuty přemýšlením o tom, zda bych měl rezignovat a jestli mám důvod k odstoupení. Závěr, k němuž jsem došel, je, že absolutně ne.“ Těmito slovy komentoval maďarský premiér Ferenc Gyurcsány výzvy opozičních stran, aby křeslo ministerského předsedy opustil. Sebejistý „maďarský Tony Blair“ čelí výzvám k demisi poté, co byla o víkendu zveřejněna nahrávka, na které přiznává lhaní o skutečném stavu ekonomiky země.
O nočních událostech, při kterých demonstranti zapalovali auta a dostali se i do budovy státní televize, řekl, že šlo o „nejdelší a nejtemnější noc“ od pádu komunismu v roce 1989. „Musíme ale ten konflikt zvládnout a předejít krizi,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters. Podle premiéra ani svoboda projevu neospravedlňuje násilnosti, a proto vyzval politické síly v zemi, aby nepodporovaly aktivisty, kteří za střety stojí. Ministr spravedlnosti Jozsef Petretei, který odpovídá i za policii, nabídl včera Gyurcsányovi svou demisi, ten ji ale nepřijal.
„Učinil jsem závěr (z násilností), že je třeba pokračovat v nezbytných reformách a urychlit je,“ uvedl Gyurcsány před novináři v parlamentu. „Vyjít do ulic není řešení, ale zdroj konfliktů a počátek krize,“ dodal. Maďarská veřejnost je, pokud jde o jejich premiéra, rozpolcená. Podle bleskového průzkumu mezi 500 lidmi, který v pondělí provedla společnost Szonda Ipsos, 43 procent dotázaných soudí, že by premiér měl odstoupit. Podle 47 procent by měl Gyurcsány zůstat ve funkci, deset procent se nepřiklonilo ani k jednomu z názorů.
Kvůli násilnostem, které propukly v ulicích Budapešti v noci na včerejšek, svolal maďarský premiér včera bezpečnostní radu státu. Zároveň se sešel na zvláštním zasedání i parlament, kde všech pět parlamentních seskupení jednalo o společném prohlášení, v němž by vyzvala občany k pokojné formě vyjadřování názorů. I přes toto společné prohlášení ale maďarská opozice nadále vyzývá Gyurcsánye, aby odstoupil. Hlavní opoziční strana Fidesz ho dokonce označila za „nežádoucí osobu v maďarské politice“. Premiér, který má zatím výraznou podporu od své strany (Maďarská socialistická strana Maďarsko, MSZP) i od představitelů koaličního partnera ze Svazu svobodných demokratů (SZDSZ), ale tyto výzvy odmítl.
„Strana (MSZP) stojí stoprocentně za mnou. Není jediný nesouhlasný hlas,“ uvedl premiér. „Ale připouštím, že v minulých čtyřech měsících se mi nepodařilo předat vzkaz o potřebě reforem,“ dodal. „Bude pro něj těžké přežít, ne proto, že by ztratil podporu své strany, ale proto, že morálka je v maďarské politice velmi důležitá,“ komentoval vývoj posledních dní politolog Ervin Csizmadia.
O nočních událostech, při kterých demonstranti zapalovali auta a dostali se i do budovy státní televize, řekl, že šlo o „nejdelší a nejtemnější noc“ od pádu komunismu v roce 1989. „Musíme ale ten konflikt zvládnout a předejít krizi,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters. Podle premiéra ani svoboda projevu neospravedlňuje násilnosti, a proto vyzval politické síly v zemi, aby nepodporovaly aktivisty, kteří za střety stojí. Ministr spravedlnosti Jozsef Petretei, který odpovídá i za policii, nabídl včera Gyurcsányovi svou demisi, ten ji ale nepřijal.
„Učinil jsem závěr (z násilností), že je třeba pokračovat v nezbytných reformách a urychlit je,“ uvedl Gyurcsány před novináři v parlamentu. „Vyjít do ulic není řešení, ale zdroj konfliktů a počátek krize,“ dodal. Maďarská veřejnost je, pokud jde o jejich premiéra, rozpolcená. Podle bleskového průzkumu mezi 500 lidmi, který v pondělí provedla společnost Szonda Ipsos, 43 procent dotázaných soudí, že by premiér měl odstoupit. Podle 47 procent by měl Gyurcsány zůstat ve funkci, deset procent se nepřiklonilo ani k jednomu z názorů.
Kvůli násilnostem, které propukly v ulicích Budapešti v noci na včerejšek, svolal maďarský premiér včera bezpečnostní radu státu. Zároveň se sešel na zvláštním zasedání i parlament, kde všech pět parlamentních seskupení jednalo o společném prohlášení, v němž by vyzvala občany k pokojné formě vyjadřování názorů. I přes toto společné prohlášení ale maďarská opozice nadále vyzývá Gyurcsánye, aby odstoupil. Hlavní opoziční strana Fidesz ho dokonce označila za „nežádoucí osobu v maďarské politice“. Premiér, který má zatím výraznou podporu od své strany (Maďarská socialistická strana Maďarsko, MSZP) i od představitelů koaličního partnera ze Svazu svobodných demokratů (SZDSZ), ale tyto výzvy odmítl.
„Strana (MSZP) stojí stoprocentně za mnou. Není jediný nesouhlasný hlas,“ uvedl premiér. „Ale připouštím, že v minulých čtyřech měsících se mi nepodařilo předat vzkaz o potřebě reforem,“ dodal. „Bude pro něj těžké přežít, ne proto, že by ztratil podporu své strany, ale proto, že morálka je v maďarské politice velmi důležitá,“ komentoval vývoj posledních dní politolog Ervin Csizmadia.
