Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Kaddáfího duch dál straší Evropu. Zničená Libye je po Sýrii největším zdrojem migrantů

Svět

  16:11
TRIPOLIS/PRAHA - Přesně před pěti lety libyjští povstalci zavraždili zajatého svrženého diktátora Muammara Kaddáfího. Severoafrická země ale ani dnes nepřestává znepokojovat okolní svět – nejen kvůli občanské válce, ale i kvůli neustávajícímu proudu afrických zájemců o přeplavení do Evropy.

Libyjské síly podporující mezinárodně uznávanou vládu Fájize Sarádže nyní bojují o dobytí města Syrta, které se stalo baštou teroristů z Islámského státu. foto: Reuters

Pět let po Kaddáfím zmítá Libyí občanská válka.

„V minulosti byly miliony černochů přepraveny do Ameriky a Evropy,“ připomněl Kaddáfí v listopadu 2006 účastníkům euro-africké ministerské konference o migraci. „Tyto kontinenty se rozvinuly díky práci a nucené migraci lidí ulovených jako zvěř v afrických džunglích,“ prohlásil na akci, již hostila právě libyjská metropole.

„Lidem, kteří byli tehdy používáni jako tažná zvířata, se nyní říká, že mají zůstat na svém kontinentu a že jejich migrace z Afriky vyvolává problémy, jimž je třeba učinit přítrž. A ty prosté duše se ptají: ,Když jste byli v nouzi, naše předky jste přepravovali přes moře a tvrdili jste, že migrace je nutnost. Tak proč to je teď jinak?‘“

Ačkoli od citovaného Kaddáfího popichování evropských politiků uplynulo deset let, situace se příliš nezměnila – Libye je dál přestupní stanicí pro statisíce lidí, kteří přešli z jiných částí černého kontinentu na středomořské pobřeží a čekají na cestu ještě dále na sever – do vysněné Evropy.

Bojovník libyjské armády s maskou skupiny Anonymous v bitvě o město Syrta,...
Libyjské vládní jednotky za pomocí amerických vzdušných sil dobily většinu...

„V Libyi je v současné době 700 tisíc až milion migrantů, převážně z Egypta, Nigeru, Súdánu, Nigérie, Bangladéše, Sýrie nebo Mali,“ uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která na pobřeží koordinuje základní pomoc těmto lidem, ale podílí se také na jejich vracení do původních zemí. Ne všichni zmínění migranti chtějí hledat živobytí mimo Libyi. Přesto se už v srpnu přehoupl přes stotisícovou hranici počet migrantů a uprchlíků, kteří dorazili přes moře do Itálie, na tři tisíce dalších cestou zahynulo.

Co skrývají archivy

Kaddáfího režim nakonec s Evropany v této věci spolupracoval – nechal si mj. platit za to, že bude migranty zadržovat na svém území a deportovat je zpět do jejich původních zemí. Tento model byl však kritizován ochránci lidských práv, protože sám Kaddáfí podle nich se subsaharskými migranty lépe než jako s tažnými zvířaty nezacházel.

Na cestě z Libye do Itálie vytáhli z moře dalších 4655 migrantů

Dnes je však problémem především bezpečnostní a politická situace v Libyi, jíž zmítá občanská válka, panuje v ní dvojvládí a na rozdíl od Kaddáfího éry Evropa nemá spolehlivého partnera, s nímž by mohla o migrační krizi jednat. Jde přitom o paradox, jehož rozsah bude možné plně vyhodnotit, až se jednou otevřou archivy západních tajných služeb.

Severoatlantická aliance se před pěti lety svými nálety a další podporou poskytovanou rebelům aktivně zapojila do odstranění Kaddáfího režimu.

Zároveň už je známým a francouzskou justicí potvrzeným faktem, že Kaddáfí v letech 2006–7 tajně přispěl 50 miliony eur na úspěšnou prezidentskou kampaň tehdejšího francouzského ministra vnitra Nicolase Sarkozyho.

V rovině zatím nedoložených hypotéz zatím zůstává tvrzení, že když libyjští povstalci zajatého Kaddáfího 20. října 2011 v Syrtě brutálně týrali, smrtelným výstřelem ho nakonec ve skrumáži zabil francouzský agent – údajně proto, aby svržený diktátor nemohl při hrozících výsleších příliš mluvit.

Už v červenci 2012 prohlásil tehdejší libyjský premiér Ahmad Džibríl, že svrženého diktátora „zabil zahraniční agent, který se vmísil mezi revolucionáře“. V srpnu 2014 pak britský list Daily Mail s odvoláním na svůj libyjský zdroj napsal, že Kaddáfího zavraždil střelbou do hlavy francouzský tajný agent, osobně za tím účelem vyslaný do Libye prezidentem Sarkozym.

Boj o metropoli

Mezinárodní snahy o uklidnění libyjské scény dosud nepřinesly mnoho úspěchů. V některých oblastech od léta přibývá amerických náletů na ozbrojence, kteří se přihlásili k Islámskému státu. Jinde svádějí vzájemné boje různé kmenové, náboženské a politické frakce usilující o kontrolu nad ropnými terminály, ale i nad celou zemí.

O samotný Tripolis od víkendu opět bojují jednotky věrné dvěma paralelním vládám – té „mezinárodně uznané“, která pod vedením premiéra Fájize Sarádže sídlí v luxusním hotelu Rixos, a islamisty podporované konkurenční vládě Chalífy Ghavíla.

„Odsuzuji pokus o obsazení státního vedení,“ prohlásil zmocněnec OSN pro Libyi Martin Kobler. „Tyto akce, které mají vytvořit paralelní instituce a zmařit naplnění Libyjského politického plánu, ještě více prohlubují rozkol a zhoršují bezpečnost v zemi. V zájmu libyjského lidu to musí skončit,“ zněl poslední z řady marných mezinárodních apelů adresovaných do někdejší Kaddáfího říše.

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...