Problémy s prudce rostoucím počtem vyznavačů salafismu hlásí zatím západní Kazachstán. Právě v Atyrauské, Akťubinské a Mangistauské oblasti se ve školách někteří žáci odmítají podřídit světským pravidlům. Podle kazašského informačního serveru Nur.kz děti některé hodiny zcela bojkotují, neboť odporují jejich víře.
Co se v Kazachstánu za 25 let povedlo? Premiér toužil po chvále, dočkal se tabule hanby |
Kazachstán je země islámská, náboženství je zde ale odděleno od státu a společnost žije poměrně světským způsobem. Zastánci umírněného islámu se nyní dostávají do ostrého konfliktu se salafisty.
Nejde o spor nový. Právě salafisté jsou podle prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva zodpovědni za teroristické útoky ve městě Akťube, ke kterým došlo letos 5. června. Útočníci si za své cíle vybrali obchody se zbraněmi a místní vojenskou základnu, což napovídá, že šlo pouze o přípravnou akci a zásadnější útok s použitím ukořistěných zbraní měl následovat. „Byl to teroristický výpad vyznavačů netradičního náboženského směru salafismu,“ prohlásil kazašský prezident.
Dívky samozřejmě chodí do školy v hidžábu, i když to je v Kazachstánu úředně zakázané. Na hodiny tělocviku a výtvarné výchovy nesmějí vůbec, protože salafisté mají za to, že islám zakazuje zobrazovat živé bytosti.Nyní nejde ani tak o akci teroristů, ale spíše o projevy neposlušnosti agresivní náboženské menšiny. Jak uvedly místní úřady západokazašských oblastí, jen v posledních týdnech se ve školách k salafismu přihlásilo nově 200 žáků a studentů. Oni i jejich rodiče se chovají údajně velmi agresivně a otevřeně prohlašují, že orgány státní moci pro ně nejsou autoritou.
Všichni musí být muslimové
Salafisté mají dlouhodobý cíl obrátit na „pravou víru“ všechny spoluobčany, a to i silou. Běžný Kazach se sice pokládá za muslima, ale je k ostatním náboženstvím tolerantní a neprosazuje své zákony jako jediné správné.
Salafismus se v Kazachstánu začal masově šířit už začátkem 90. let minulého století. Přívrženci „čisté víry“ se rychle objevili v celé Střední Asii i na severním Kavkaze. Vyznavači salafismu odmítají modernizaci islámu, požadují jeho očištění od novot a „pověr“ a uznávají jen tzv. ctihodné předky ve víře – as-salaf as-sálih. Odtud název salafisté.
Předseda Výboru pro věci náboženství Galym Šokin nedávno uvedl, že v Kazachstánu je přes 15 tisíc salafistů. Podle fatvy (náboženské dobrozdání právní povahy), která byla přijata na srpnové Světové islámské konferenci v čečenské metropoli Grozném, byly salafismus, wahhábismus, ale i politické křídlo Muslimských bratří či organizace Hizb-ut-Tahrir přirovnány k nacismu a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi muslimští duchovní zaslali dopis, aby se zasadil o jejich zákaz a likvidaci.
