Šlo o první ze série atentátů, která měla v září 1977 vyvrcholit únosem a vraždou šéfa svazu zaměstnavatelů HannseMartina Schleyera a únosem letadla Lufthansy.
Donedávna se zdálo jisté, že smrtelnou ránu tehdy vypálil jeden z trojice pachatelů: Christian Klar, Knut Folkerts nebo Günter Sonnenberg. Všichni tři byli také v souvislosti s vraždou spolkového generálního prokurátora odsouzeni. Podle nejnovějšího vydání týdeníku Spiegel však na Bubacka vystřelil někdo úplně jiný: Stefan Wisniewski. Tento bývalý člen RAF dosud s případem Buback vůbec spojován nebyl.
Naopak za vraždu Bubacka odsouzený Knut Folkerts podle Spiegelu v době atentátu v Karlsruhe vůbec nebyl – pobýval tou dobou ve stovky kilometrů vzdáleném Amsterdamu. Týdeníku to naznačil další bývalý člen RAF Peter-Jürgen Boock. Süddeutsche Zeitung však upozornily, že účast Wisniewského na vražedné akci nepotvrzují žádné objektivní důkazy. Tento bývalý terorista byl odsouzen za jiný atentát na doživotí a po 20 letech byl předčasně propuštěn.
Již minulý týden otiskly Süddeutsche Zeitung článek Bubackova syna Michaela, podle kterého vrahem jeho otce nebyl nikdo z tria Klar–Folkerts–Sonnenberg. Michaelu Bubackovi to podle jeho slov sdělil nejmenovaný zdroj z řad bývalých teroristů.
Na základě této informace Buback junior vyslovil překvapivý požadavek, aby byla Christianu Klarovi udělena milost. O témá v nejbližší době rozhodnout spolkový prezident Horst Köhler. Podobně jako nedávno předčasně propuštěná Brigitte Mohnhauptová byl totiž i Klar odsouzen na doživotí. Za mřížemi pobývá od roku 1982. Spolu s ním ve vězení zůstávají dvě další bývalé členky RAF: Eva Hauleová a Birgit Hogefeldová.
Tajné služby o tom věděly
Nejsou to však pouze výše uvedené informace, které se na německé politické scéně v posledních dnech postaraly o rozruch. Bouřlivé reakce vyvolalo tvrzení Spiegelu, podle kterého Spolkový úřad pro ochranu ústavy o nesrovnalostech v kauze Buback věděl už od začátku 80. let. Tehdy totiž bývalá teroristka Verena Beckerová pracovníkům úřadu řekla, že to byl Stefan Wisniewski, kdo Bubacka zastřelil.
Tajily zpravodajské služby a Spolkový kriminální úřad (BKA) po celou dobu tyto informace před policií a soudy? Tím se bude dnes v Berlíně zabývat parlamentní výbor pro kontrolu tajných služeb.
Rozsáhlé prošetření tři desítky let starého případu už v pondělí nařídil spolkový ministr vnitra Wolfgang Schäuble. Opětovné prozkoumání spisů však může trvat dlouho. Jak ale pro server Netzeitung.de uvedl mluvčí ministerstva: „Důkladnost má v tomto případě přednost před rychlostí.“ Pro pečlivé přezkoumání se v úterý vyslovila také kancléřka Angela Merkelová.
Někdejší šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Richard Meier už odmítl, že by jeho instituce zadržovala jakékoliv informace. To se týká především tvrzení, podle kterého se měl jeho úřad začátkem 80. let dozvědět o tom, že na Bubacka vystřelil Wisniewski. „O tom mi není nic známo,“ prohlásil Meier pro deník Bild.
Buback byl zastřelen při cestě domů ze Spolkové prokuratury. Ve chvíli, kdy jeho vůz zastavil na křižovatce, se k němu přiblížila motorka Suzuki se dvěma muži. Jeden z nich 15krát vystřelil do automobilu a usmrtil Bubacka, jeho řidiče i osobního strážce.
Spolkový úřad pro kriminalitu předpokládá, že na přípravě a provedení atentátu se podílelo 15 až 20 osob.
