Klaus v Rusku zaútočil i na EU

Ve svém projevu, který pronesl poté, co obdržel čestný profesorský titul této univerzity, za jedno ze tří nebezpečí hlavních pro svobodný svět totiž označil posilování role státu, „staro-novou víru ve stát“, v „sociální, paternalistickou státní moc“. To je přitom pro mnohé demokraticky uvažující Rusy jedna z charakteristik Putinova Ruska posledních let, kde dochází k všeobecnému posilování role státu. Bez toho, aniž by to většina Rusů, vzpomínajících stále s nostalgií na jistoty komunistického režimu, cítila jako problém.

Za další hrozbu současného světa pak Václav Klaus označil „enviromentalismus“, který podle prezidenta není snahou ochránit životní prostředí, ale pokusem omezit lidskou svobodu. „Chce změnit svět, lidskou společnost,“ prohlásil prezident, který zpochybnil i snahy zastavit globální oteplování.

„Hypotéza o globálním oteplování a o roli člověka v tomto procesu se ukazuje být poslední inkarnací enviromentální ideologie,“ řekl před moskevskými studenty Klaus.
Vdalší části svého projevu prezident Klaus, podobně jako při mnoha jiných příležitostech, zaútočil proti dalšímu prohlubování Evropské unie. „Vně národního státu, nad ním, nelze o demokracii hovořit,“ řekl doslova český prezident a dodal, že největší nebezpečí vidí v „europeismu“, který označil za neliberální ideologii.

Ruská federace sama je přitom nadnárodním útvarem. Přesvědčit se o tom mohl už o den později, kdy navštívil Tatarskou republiku, která leží asi sedm set kilometrů na východ od Moskvy. Několikamilionový státní útvar, v němž většinu obyvatelstva tvoří islám vyznávající povolžští Tataři, má v současném Rusku nejvyšší míru autonomie.

Důvodem Klausovy návštěvy hlavního tatarského města Kazaně byly především ekonomické zájmy České republiky, protože při obratu několik set milionů dolarů je dosavadní český export do Tatarstánu, jedné ze tří ekonomicky nejsilnějších oblastí Ruska, zanedbatelný.