Vládní návrh, kterým by se měl parlament zabývat v lednu, v pátek dánská ministryně pro integraci Inger Stöjbergová obhajovala. Poukázala mimo jiné na to, že nezaměstnaní Dánové musejí podle zákona prodat část svého majetku, který přesahuje určitou hodnotu, aby mohli požádat o sociální dávky.
Dánsko zastavilo provoz vlaků z Německa. Uprchlíci přes něj míří do Švédska |
Kritiky se dánská vláda kvůli návrhu dočkala nejen z řad opozice, ale i od světových médií. Americký deník The Washington Post navrhovanou praxi označil za „extrémní“ a přirovnal ji k arizaci židovského majetku nacisty ve 30. a 40. letech. Internetová petice proti „konfiskaci majetku žadatelů o azyl“ má již přes šest tisíc podpisů.
Kodaň předpokládá, že v zemi letos podá žádost o azyl asi 20 tisíc lidí, což je asi o pět tisíc více než v loňském roce. Dalších až 25 tisíc migrantů by mohlo přijít do pětimilionového Dánska příští rok.
Návrh zákona o zabavování cenností migrantům má podporu vládní liberální strany Venstre premiéra Larse Lökkeho Rasmussena i protiimigrační Dánské lidové strany, což znamená, že má značnou naději na schválení.
Úřady by na základě normy mohly podle ministryně Stöjbergové prohledávat šaty a zavazadla přicházejících migrantů. Snubní prsteny, hodinky, mobilní telefony a předměty „sentimentální hodnoty“ údajně zabavovat nebudou. Hotovost budou moci odejmout jen v případě, že přesáhne hodnotu tří tisíc dánských korun (asi 10 900 Kč).
„Žadatelé o azyl většinou do Dánska nepřijíždějí s horentními sumami v kapse ani se šperky,“ uvedl Zachary Whyte, který se na kodaňské univerzitě věnuje výzkumu migrace.
Dánská vládní strana slíbila přísný postup vůči migrantům už před letošními červnovými volbami. Kabinet od té doby již snížil finanční podporu žadatelům o azyl. Na konci listopadu parlament schválil také soubor legislativních změn, které dál zpřísňují azylovou politiku této severské země.
